1. ledna 2014 nabyl účinnost
zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (nový občanský zákoník, NOZ),
zákon č. 256/2013 Sb. katastrální zákon (NKZ) a
vyhláška 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), což způsobilo výrazné změny i v oblasti katastru nemovitostí.
Mezi hlavní změny patří obnovení
zásady materiální publicity, což mimo jiné (velmi zjednodušeně řečeno) znamená, že nabude-li nabyvatel věcné právo v dobré víře a za úplatu (
neplést s úplatkem :-) ), bude mu svědčit zapsaný stav, i kdyby neodpovídal skutečnosti. Takže když od někoho v dobré víře koupíte dům, který prodávající získal podvodem a později se na to přijde, tak vám jeho vlastnictví zůstává. Právoplatný vlastník se může, pokud danou situaci zjistí, bránit zapsáním poznámky o spornosti podle § 24 NKZ, na což má lhůtu jeden měsíc ode dne, kdy se o zápisu práva nového nabyvatele dozvěděl.
Aby mohl mít původní vlastník čas zareagovat, tak katastrální úřad musí před rozhodnutím o návrhu na vklad
čekat 20 dnů po odeslání informace o zaplombování nemovitostí osobám, jejichž práva zapsaná v katastru se podle navrhovaného zápisu mají změnit nebo zaniknout. Z toho zjednodušeně řešeno plyne, že zápisy návrhů na vklad se pozdržely minimálně o 20 dnů.
 |
| Příklad návrhu na vklad, ve kterém byla informace o zaplombování odeslána a lhůta 20 dnů se uplatnila |
V některých případech se ale můžete setkat se situací, kdy je návrh na vklad zapsán ještě před uplynutím 20 denní lhůty, což je vidět například v
Nahlížení do KN, kde mimo spoustu jiných, užitečných věcí, můžete také sledovat průběh vyřizování jednotlivých podaných návrhů na vklad, což přináší do celého procesu větší transparentnost. Na následujícím případě je vidět, že o návrhu na vklad bylo rozhodnuto 8 dnů ode dne podání, a nebyla respektována minimální lhůta 20 dnů:
 |
| Příklad návrhu na vklad, ve kterém nebyla informace o zaplombování odeslána a lhůta 20 dnů se neuplatnila |
Na první pohled to může vyvolat mylný dojem, že katastrální úřad nepostupoval správně, nebo že se dokonce stal nějaký úmyslný podvod a lhůta nebyla záměrně dodržena. Naštěstí to má ale velmi jednoduché vysvětlení.
Lhůta 20 dnů lhůta běží ode dne odeslání informace o zaplombování. Neexistuje-li tedy osoba, kterou by bylo možno o zaplombování smysluplně informovat, nebo nebyla-li by žádná osoba provedeným zápisem potencionálně poškozena, informace se neodesílá a lhůta se neuplatňuje. Do této skupiny patří například velká část projednávání dědictví, protože vyrozumívat mrtvého člověka nejde. Pokud ale společně s projednáním dědictví dochází i k vypořádání SJM zaniklého úmrtím, už je to jiná situace a pozůstalý manžel musí být informován. Mezi další situace, kdy se informace o zaplombování neodesílá a tedy neběží ani lhůta, například patří:
- výmaz věcného břemene zaniklého úmrtím,
- zápis nové samostatné budovy,
- rozdělení budovy/pozemku/práva stavby na jednotky
Většina návrhů na vklad musí před rozhodnutím lhůtu 20 dnu respektovat, ale nastávají situace, kdy se tak neděje. Pokud na tuto situaci narazíte, tak si hned nemyslete, že si katastrální úřad zjednodušuje práci a podvádí, nebo někoho upřednostňuje.
Na závěr jedna rada: Jste-li vlastník nebo jiný oprávněný k nějaké nemovitosti, tak Vám doporučuji si zřídit
službu sledování změn, která Vás bude včas o změnách na vašich nemovitostech informovat. Pokud máte
datovou schránku, tak službu zřídíte i online a doručení zpráv o změnách je garantováno. Další možná cesta je zasílání SMS nebo e-mailu, což ale z principu garantováno není.
PS: Problém
falešných datových schránek, o které jsem nedávno psal, a pomocí kterého záškodník potencionálně může vlastníka nemovitosti od zaslání informace o zaplombování nebo hlášení služby sledování změn, odstínit, je věc jiná. To katastr nevyřeší, ačkoli se o to také dlouho (a marně) snaží, ale není to v jeho působnosti.
