středa 23. srpna 2017

Kdo vydělá na regulaci mezibankovních poplatků?

Určitě jste v poslední době zaznamenali směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, která má platnost od 12.01.2016 a termín pro provedení transpozice je do 13.01.2018. Tato směrnice mimo jiné upravuje poplatky za platbu spotřebitelskými debetními a kreditními kartami:

„Členské státy v každém případě zajistí, aby příjemce nepožadoval poplatky za používání platebních prostředků, u nichž jsou mezibankovní poplatky upraveny v kapitole II nařízení (EU) 2015/751, a za platební služby, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 260/2012.“

Na základě této směrnice se připravuje nový zákon o platebním styku, dnes zákon č. 284/2009 Sb., kde se mimo jiné uvádí:

„Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku, u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo … „

Shodou okolností aktuálně připravujeme veřejnou zakázku na zprostředkovatele plateb kartami, která s tímto úzce souvisí. Jedna z hlavních věcí je celková výše transakčního poplatku. Protože jsme se kolem toho hodně motali, tak kolegyně zjistila, že banky na nařízení reagují tím způsobem, že do vyúčtování nabízejí obchodníkům vyčíslit, kolik z celkového poplatku za službu činí ten zastropovaný Ministerstvem financí (MF) a kolik ostatní jeho složky. Obchodníky - své klienty přitom "uklidňují", že kvůli nařízení EU není nutné nijak měnit stávající smluvní dokumentaci, protože výše poplatků v ní stanovených platí nadále. 

Poplatek za transakci se skládá z:


Z toho vychází, že na zastropování zřejmě  vydělá banka – od obchodníka dostane tutéž výši celého poplatku jako před účinností nařízení, ale vydavateli karty z toho uhradí maximální velikost podle MF, která je díky stropu menší, a zbytek si ponechá v rámci marže a svých nákladů.

Je to jen naše spekulace, ale co myslíte, uvažujeme správně? Nahrával by tomu i fakt, že jsem od bank prakticky nezaznamenal žádnou negativní reakci směrem k této problematice, ani při schvalování směrnice, ani teď, při její transpozici.

pondělí 21. srpna 2017

Informace připravenosti ČÚZK na úplné elektronické podání


Byli jsme vyzvání koordinátorem digitální agendy ČR, panem Ondřejem Malým z Úřadu vlády České republiky, o zaslání informace o  připravenosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního na přijímání úplného elektronického podání.


Protože se jedná o materiál, který ukazuje na současné překážky v elektronizaci státní správy, které si mnohdy nemusí člověk orientující se v IT uvědomit, a mohly by zajímat i širší publikum, přináším zde jeho zkrácenou verzi. Je co nejvíc okleštěna o úřední jazyk a formální záležitost tak, aby byla čitelnější pro veřejnost, bez větších znalostí problematiky katastru nemovitostí.


Systémy provozované ČÚZK jsou v rámci současných možností připraveny na to, aby mohly fungovat v režimu úplného elektronického podání. V řadě případů však tomu, aby mohlo být podání realizováno plně elektronicky, brání jiné překážky než stav těchto systémů. Zejména je to nemožnost jednoduchým způsobem zjistit totožnost osoby podepisující elektronickým podpisem. Spíše než o úplném elektronickém podání je namístě hovořit o úplném elektronickém procesu (vlastní elektronické podání je pouze vstupem do tohoto procesu). 

ČÚZK má velký zájem u svých on-line služeb, které vyžadují zjištění totožnosti žadatele, umožnit prokázání totožnosti s využitím kvalifikovaného systému elektronické identifikace co nejdříve.
V této souvislosti by bylo vhodné vyjasnit, zda po uplynutí přechodného dvouletého období by již měl být tento způsob elektronické identifikace fyzických osob v rámci činnosti orgánu veřejné moci (OVM) výlučný, tj. zda již nebude možné využívat v aplikacích provozovaných OVM současné způsoby autentizace fyzických osob (převážně uživatelské jméno a heslo).

Možnost úplné elektronizace procesů státní správy vyžaduje vedle existence elektronického podání i splnění celé řady dalších podmínek, zejména to, že:
  • jsou k dispozici v původní elektronické podobě povinné přílohy podání, 
  • podání s sebou nese nutná automatizovaně zpracovatelná data, 
  • lze provést elektronickou cestou úhradu za přijetí podání (typicky správní poplatek), 
  • lze on-line prokázat totožnost podatele, 
  • lze prokázat totožnost osob, které elektronicky podepsaly přílohu podání. 

Z procesů vedených v resortu katastru a zeměměřictví jsou nejpočetnější skupinou zápisy prováděné vkladem. Vkladová řízení je třeba rozdělit na dvě základní podskupiny, a to na „návrhová řízení“ a „beznávrhová řízení“.

Vkladová řízení návrhová 


Aby bylo takové řízení plně elektronické jak z pohledu navrhovatele, tak z pohledu úřadu, je třeba zajistit v elektronické podobě zejména následující kroky/podmínky:
  • vytvoření návrhu na vklad v elektronické podobě včetně automatizovaně zpracovatelných údajů, 
  • vytvoření vkladové listiny v elektronické podobě,
  • zjištění totožnosti osob, které podepsaly vkladovou listinu elektronickými podpisy, 
  • komunikace s navrhovatelem v elektronické podobě. 
Vytvoření návrhu na vklad v elektronické podobě není problémem, neboť provozuje internetovou aplikaci Návrh na vklad, která umožňuje komfortní vyplnění formuláře návrhu na vklad s využitím údajů dostupných v ISKN. V současné době je takto vytvářených návrhů na vklad přibližně 70 %. Z toho ovšem pouze 6 % podání návrhů na vklad je následně učiněno v elektronické podobě a současně doloženo vkladovou listinou v elektronické podobě.

Vkladové listiny, které vyžadují jednání více osob, vznikají originálně v elektronické podobě pouze výjimečně. Jednou z překážek však zcela jistě jsou komplikace s mnohonásobným elektronickým podpisem. Jednotlivé strany často používají různé technologické prostředky pro vytvoření elektronických podpisů, což přináší problémy jak při jejich tvorbě (podpis smlouvy všemi stranami), tak i při jejich následném ověření. 

Plná elektronizace tohoto typu podání je tedy problematická v případech nejběžnějších typů vkladových listin, kterými jsou různé smlouvy (kupní, darovací, zástavní apod.). Navrhovatelé vědomi si své povinnosti prokázat pravost podpisu raději volí klasickou listinnou podobu, která umožňuje úřední ověření podpisu, před elektronickou, pro kterou ekvivalent úředně ověřeného podpisu neexistuje. Bez vyřešení problému jednoznačné a prokazatelné identifikace osoby, která použila elektronický podpis (analogicky k ověřenému podpisu při použití listinné formy), nelze podle názoru ČÚZK očekávat výraznější zlepšení směrem k rozšíření elektronizace nejběžnějších vkladových řízení. 

Aktuálně se připravuje státem garantovaný systému národní identitní autority NIA, nicméně z dostupných informací zatím nevyplývá, že pomocí této autority bude možné fyzickou osobu jednoznačně identifikovat, protože návratové informace obsahují unikátní identifikátor „pseudonym“, ale neobsahují potřebné identifikační údaje (AIFO, RČ apod.). Pokud nebude zprovozněna služba pro překlad tohoto pseudonymu, nebude zřejmě možné osobu jednoznačně elektronicky identifikovat a autentifikovat.

Vkladová řízení beznávrhová 


V těchto případech jsou katastrálnímu úřadu doručovány vkladové listiny přímo od jejich vyhotovitelů –  soudu, soudního exekutora, notáře jako soudního komisaře. Pouze k části z nich jsou však dostupné elektronicky zpracovatelné údaje (26,5 %), a to u rozhodnutí v dědických věcech, kde je notářům právní úpravou uložena povinnost vyplnit ohlášení, při jehož tvorbě skrze internetovou aplikaci tyto údaje vznikají obdobně jako při vyplňování návrhu na vklad. K většině vkladových listin předkládaných soudy však data ve strukturované podobě nejsou dostupná. Přitom základní údaje, které jsou obsahem těchto listin (zejm. údaje o čísle jednacím, o účastnících příslušného řízení apod.), jsou jistě uloženy v systémech spisové služby, příp. dalších systémech, které soudy a soudní exekutoři při tvorbě a uchovávání svých písemností používají.

Zavedení povinnosti pro veřejnou správu vytvářet rozhodnutí tak, aby obsahovalo nutná strukturovaná data, by zjednodušilo další zpracování rozhodnutí orgánů veřejné moci nejen ze strany katastrálních úřadů, ale i jejich adresátů, právních zástupců adresátů a veřejné správy obecně. Podmínkou by samozřejmě bylo, že tyto údaje by byly vyhotovitelem rozhodnutí vyjádřeny způsobem umožňujícím jejich propojení s údaji základních registrů.

Zápisy záznamem, poznámkou a zápisy jiných údajů a jejich změn 


Z pohledu systematické elektronizace se jako vhodná jeví skupina podkladů zasílaných soudními exekutory, a to za předpokladu, že by bylo přijato již zmíněné řešení - zavedení povinné strukturované vrstvy obsahující základní údaje z rozhodnutí či potvrzení. V současné době tuto povinnost nemají.

Plná elektronizace přichází v úvahu rovněž tam, kde je jediným podkladem pro zápis žádost. K rozšíření těchto případů by přispělo vyšší využívání datových schránek fyzickými osobami. Ty jsou však v současné době spíše demotivovány, protože právní úprava namísto toho, aby se zřízením a aktivním používáním datové schránky spojovala výhody, s nimi spojuje sankce - viz § 72 odst. 4 a § 247a daňového řádu.

pátek 18. srpna 2017

Licence v pr.... (vlastně cloudu nebo také online)

Kdyby mi to někdo vykládal, nebudu mu věřit, ale opravdu se nám to stalo.

Součástí našeho ISKN je jedna část, která je z historických důvodu naprogramovaná s využitím nástroje jedné velké nadnárodní společnosti. Pro představu její obrat je cca 600 mil. USD a má několik tisíc zaměstnanců. Když jsme na ISKN v roce 1997 začínali pracovat, tak moc jiných možností ani nebylo a produkt nám plně vyhovoval.


Máme zakoupeny doživotní licence a máme "papír" s licenčními čísly. Protože jsme chtěli tuto část z různých důvodů vyměnit, tak jsme si řekli, že už přestaneme platit support, protože nebudeme potřebovat nové verze atd. Máme přeci doživotní licence na současné produkty a s těmi už to v pohodě dojedeme.
Problém je v tom, že ta firma má svůj licenční server, kde naše licence jsou. Je to opět z historických důvodů, jak se postupně měnily technologie. Začínalo se skutečně "opsáním" čísel do produktu. Na online způsob kontroly licencí se přešlo až o mnoho let později, časem, i kvůli plovoucím licencím, které musí něco kontrolovat.

Když jsme se rozhodli, že support už dál nebudeme platit (jedná se o částku cca 10 mil. Kč za rok a to jsme již provedli velké optimalizace, včetně downgrade produktů na co nejnižší řady, byť za cenu přeprogramování části funkčnosti), tak byla z jejich strany reakce, že nám ale přestane jejich část fungovat, protože bez supportu nebudeme mít přístup na server kontrolující licence.
Říkali jsme si, že to snad nemohou, že jen blafují. Bohužel ale neblafovali, prostě nás natvrdo a nadrzo od serveru odřízli, jejich produkt přestal fungovat a tím přestala fungovat jedna důležitá část ISKN, bez které například nedá zapsat velká část listin.

Proběhlo několik velkých hádanic, ale ze strany té firmy absolutní nezájem, skoro bych řekl, že až vydírání. Padaly z jejich strany typu - podle smlouvy máte mít licence a ty skutečně máte (na papíře papír), tak co chcete? Nejsme přeci povinni vás pustit na server. Že vám náš produkt nefunguje? No to je přeci jasné, k tomu potřebujete náš server. Ale licence máte. Vůbec nebrali v potaz, že ISKN je z hlediska § 28 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti  a vyhlášky č. 317/2014 Sbvýznamným informačním systémem a jejich jednáním ohrozili jeho funkčnost, za což mohou mít pěkný průšvih. Jednání řeznického psa, jaké ještě nezažil a že jsem toho už na projektech zažil hodně.

Tento přístup bych čekal tak od nějaké malé firmičky, ne od takového gigantu, pro kterého je náš resort největším zákazníkem v ČR (alespoň nám to dříve tvrdili). Věřím, že když půjdeme do sporu a budeme se soudit, tak nemají šanci. Ale soudy nejsou věc na dny/týdny.

Shodou jiných okolností musíme na tomto produktu ještě nějaký čas zůstat, takže jsme začali zase support kvůli upgradům atd. platit a fungujeme. Nicméně si asi dovedete představit, že budeme hledat rychlý způsob, jak se tohoto stavu (a firmy) co nejdříve zbavit.

Poučení pro příště - nestačí mít oficiálně licence, ale perfektně ve smlouvě ošetřit i to, že vám k něčemu jsou (i když mám pochybnosti, že by nám to v tomto případě stejně nebylo nic platné). Tohle nás při tom upgradu, když se přešlo na plovoucí licence, opravdu nenapadlo, protože jsme s tím nikdy u nikoho problém neměli.
Je to podobné, jako byste museli při nákupu licencí Windows ještě speciálně hlídat a ošetřovat, že se vám povede licenci u Microsoftu aktivovat. Děláte to?

PS: Firmu raději jmenovat nebudu. Šance, že byste s ní přišli do styku je minimální.

neděle 13. srpna 2017

Zrušení veřejné zakázky kvůli Národnímu elektronickému nástroji - NEN

… aneb opět něco ze života vrchního rady 😊

Na úvod začnu citací:

NEN -  Národní elektronický nástroj "je komplexní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a všechny kategorie zadavatelů, vč. sektorových. NEN podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení po plně elektronické postupy. 
NEN umožní provázání na interní systémy zadavatelů i dodavatelů či systémy eGovernmentu v ČR. Plně podpoří plánovací aktivity, neboť často bude využíván pro veřejné zakázky realizované v rámci dlouhodobých investičních projektů."

Zní to velmi pěkně, že ano? Určitě není nic špatného na tom podávat a zpracovávat zakázky elektronicky. Problém je, že na takovou věc je potřeba rozumný nástroj, ale ten současný, NEN, který má na starost Ministerstvo pro místní rozvoj, není vůbec moc použitelný. V tomto případě to způsobuje komplikace jak státní správě na straně zadavatele, která musí od 21.6.2017 v NEN zakázky zveřejňovat  a tím pádem i soukromým subjektům na straně dodavatelů, kteří musí, pokud se chtějí soutěže účastnit, povinně své nabídky do systému vkládat.

Tento stav je natolik problematický, že dokonce vznikl projekt NE-NEN - Alternativní informace o Národním elektronickém nástroji o NEN.

Budete mi věřit, když napíšu, že tento nový nástroj vyžaduje pro práci s nabídkami Internet Explorer 11 s pluginem Silverlight? Pokud ne, můžete se přesvědčit sami, například v ověření kompatibility. Fungovat by měl snad ještě Firefox ESR, ale také pouze se Silverlightem.

Postavit v roce 2017 projekt na této, již nerozvíjené technologii, no comment. Podpora je sice až do 2021, ale pouze v IE, už ani v Edge nefunguje. Bez Silverlightu si v NEN můžete zakázky jen prohlížet.
Siverlight není jediný problém, NEN jich má více. Od nepřehlednosti a nejasnosti co, kde a jak zadat, špatným kontrolám atd., se opravdu používá velmi obtížně, jak zadavatelům, tak zájemcům.

Co se stalo konkrétně nám? Vypsali jsme veřejnou zakázka malého rozsahu na Poskytování hlasových a datových služeb mobilního operátora 2017:

Za náš resort jsme tam zakázku nějak dostali a čekali na nabídky. Jednomu zájemci se podařilo nabídku (po 4 dnech zkoušení) úspěšně vložit. Další ale už tak úspěšný nebyl. Sice tam nabídku nějak vložil, ale díky technickým problémům NEN ne korektně a tak jsme museli zakázku zrušit a budeme vypisovat novou.


Na závěr smutná perlička: MMR vypsalo veřejnou zakázku Zajištění technické podpory k produktům využitých v IS NEN, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto zakázku lidově řešeno shodil. Pro úplnost dodávám, že ZVZ je v gesci MMR. To znamená, že se zřejmě bude vypisovat nová zakázka, což bude trvat několik měsíců (případně více, pokud budou nějaká odvolání atd.) a po tuto dobu zůstane NEN ve stavu, v jakém je.

čtvrtek 3. srpna 2017

Veřejná zakázka na zprostředkovatele plateb kartami

… aneb zase něco ze života vrchního rady 😊

Dlouho jsem nic nenapsal, a protože si říkám, že třeba někoho zajímá, za co mě i on z daní platí, tak dám k dobru nějaké informace.

Možná jste na zpravodajských serverech zaregistrovali (např. ihned.cz  nebo aktualne.cz), že se pár státních institucí chystá na umožnění plateb pomocí platebních karet.

Spousta lidí stav, kdy platit kartou nešlo, oprávněně kritizovala. Na naši obranu říct, že to nebylo z lenosti, ale kvůli problematické legislativě. Bude to těžko uvěřitelné, ale první kroky jsme podnikali již v roce 2007, kdy jsme se snažili aktivně prošlapat cestičky:



Existovaly, mimo jiné, tři velké problematické oblasti:
  1. ČNB, u které musíme mít ze zákona účty, nenabízela platební karty (ty zavedla až od 1.1.2017), ani možnost zprostředkovat platby pomocí platebních karet nebo jiných metod (tento stav trvá),
  2. co s poplatky za vlastní platbu (transakční poplatky),
  3. určení dne platby.
První problém byl v tom, že se dlouho nedařilo získat potřebné a jednotné stanovisko Ministerstva financí (MF). Podle zákona musí státní úřady všechny příjmy odvádět do státního rozpočtu, jinak by to bylo chápáno jako jeho krácení.

Na druhou stranu byl problém poplatky za platby extra zvlášť uvádět a vybírat, protože bychom museli vydávat dva doklady (jeden za vlastní službu, druhý za poplatek), což zase nechtěli poskytovatelé atd.  Zákon sice ani před letošní novelou úplně nezakazoval platby kartou ani pro správní poplatky, ale kromě uvedené podmínky inkasa peněz před úkonem ještě stanovuje (a to zatím platí pořád), že stát musí vybrat peníze v plné výši a proto mu nezbývá, než transakční poplatky buďto platit sám, nebo je přenášet na klienta. 
To se nakonec podařilo vyřešit a od roku 2014 (vím, 7 let od 2007, ale i tak to byl opravdu úspěch) lze platit platební kartou například na Geoportálu  nebo si v Nahlížení do KN zakoupit elektronický snímek z katastrální mapy, výpis z KN a jiné výstupy. Vše samozřejmě včetně potřebných náležitostí, aby patřičné výstupy šly použít jako veřejná listina. Je asi vhodné upřesnit, že uvedené platby za elektronické výstupy nejsou správním poplatkem a proto při jejich vybírání neplatila omezení daná zákonem o správních poplatcích – zejména to, že správní orgán musel vždy nejprve obdržet peníze a teprve potom mohl provést úkon.

V roce 2015 jsme přesto rozjeli zkušení pilotní provoz na úřadech v krajských městech pro platbu kartami i pro platbu správního poplatku za přijetí návrhu na vklad. Umožnila nám to povaha tohoto úkonu, protože zpoplatněno je přijetí podání a nikoliv poskytnutí nějakého výstupu. Nyní, po vyřešení uvedených problémů (a s zaděláním si na jeden nový) jsme začali připravovat veřejnou zakázku na poskytovatele plateb pomocí platebních karet, který vybaví všechna naše pracoviště platebními terminály a bude zajišťovat vlastní platby. Až novela zákona z letošního roku zmírňuje v případě platby kartou podmínku inkasa peněz před provedením úkonu tak, že v případě použití karty se má za to, že je uhrazeno. Naši veřejnou zakázku tedy připravujeme tak, aby se kartou dalo na katastru zaplatit cokoliv, tedy např. i výpis z listu vlastnictví nebo kopie mapy.

Pokud bych byl soukromník, postupoval bych nějak takto, nebo si to tak představuji:
  • dám dohromady jednoduché zadání,
  • rozešlu poptávku,
  • vrátí se mi nabídky,
  • vyberu si, která se mi bude nejvíc líbit (případně zkombinuji více – od firmy X vezmu to a od firmy Y zase tohle, musíte se domluvit),
  • po dohodě s vítězem uděláme případně v zadání změny a optimalizace,
  • implementujeme to.
V případě soukromníka poměrně jednoduchá a průhledná věc. Pokud vím, že chci třeba nějaký konkrétní typ terminálu, klidně to dám jako podmínku do zadání. Pokud se mi nebude nic líbit na 100 %, nic se neděje, klidně se mohu dohodnout apod. Celá záležitost může proběhnout během měsíce-dvou.

Problém je v tom, že nejsem soukromník, ale jako státní úředník musím postupovat podle zákona, konkrétně Zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Obecně je to v pořádku, je při hospodaření se státními prostředky je třeba dodržovat pravidla atd. Jenže bohužel to na druhou stranu přináší do celého procesu velké komplikace. Při vypsání VZ lze postupovat několika způsoby, mezi které mimo jiné patří:
  1. vypsat tzv. otevřenou soutěž,
  2. vést tzv. soutěžní dialog.
Otevřená soutěž spočívá v tom, že vytvoříte zadávací dokumentaci (ZD), zveřejníte ji a určíte lhůtu pro podání nabídek (tomu ještě od určité částky předchází zveřejnění předběžného oznámení, opět s nějakými termíny atd.), pak nastává tzv. otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek a určení vítěze. Pokud se nikdo v žádné části neodvolá (lze napadnout cokoli – od zadávací dokumentace, přes posouzení, hodnocení, vyhlášení), tak to u větších věcí od začátku (započetí práce na zadávací dokumentaci) až do konce (vyhodnocení) trvá minimálně ½ roku, většinou déle. Pokud tam je odvolání, tak klidně rok a více. Musíte dodržovat všechny lhůty atd., rychleji to nejde.

Soutěžní dialog na rozdíl od prvního způsobu umožňuje nějakou domluvu a „sondování“, ale je podstatně složitější a delší, tam se pod rok rozumně nedostanete, a proto se až tak moc nepoužívá.

V této soutěži na zprostředkovatele plateb kartami postupujeme klasicky, prvním způsobem. To ale klade velké nároky na zadávací dokumentaci. Musíte se totiž stát odborníkem na danou problematiku, abyste se vyhnuli případnému průšvihu. Pokud byste udělali v ZD nějakou chybu, nebo něco nepodchytili, tak na rozdíl od soukromníka nemůžete pak říct prr, to nám nedošlo, rušíme to. Pokud máte někoho, kdo vyhoví všem požadavkům uvedeným v ZD, tak ho musíte vybrat. Ono je to logické, protože kdybyste mohli VZ kdykoli zrušit, tak by to mohlo být podezřelé, že to rušíte „na objednávku“.

Abych byl konkrétní, tak zde uvedu pár problémů, na které jsem narazil. Většinu těchto problémů budete jistě považovat za prkotiny, ale z hlediska dopadů na VZ to prkotiny nejsou.

Problém č. 1 - bezpečnost

V dobré víře jsem do ZD napsal požadavek, že chceme, aby byly dodány takové terminály, které budou mít oddělenou části pro zákazníka a pro obsluhu, aby obsluha vůbec nepřišla do styku s platební kartou, což musí být zohledněno i v celém procesu. Připadá mi to jako základní bezpečnostní požadavek a je to ochrana jak nás, tak zákazníka. Pak jsem si ale vyžádal obchodní podmínky, které máme v současném pilotním provozu, začetl se do nich a spadla mi brada. Jejich součásti je příloha, ve které je uvedeno tohle:

Z toho jednoznačně plyne, že si od zákazníka musíme pokaždé vyžádat kartu, zkontrolovat ji a pak je teprve kartou možno zaplatit. Možná rizika, která z tohoto postupu vznikají jak pro nás, tak pro zákazníka, asi není třeba zmiňovat. Když jsem se na to zeptal, tak jsem dostal odpověď, ze které věru moudrý nejsem, posuďte sami:
„Dle vyjádření kompetentního oddělení musí v současné době vizuální kontrolu karty provádět obsluha jen v některých případech, a to právě tak, jak nařizují karetní asociace v manuálu.“

Já v obchodních podmínkách, i přes vysvětlení výše, jednoznačně vidím požadavek na kontrolu ve všech případech. Co teď? Dát tento požadavek do ZD nebo ne? Když ho tam dám a tohle budou mít v podmínkách všichni, tak se stane to, že nikdo nepodá nabídku, celé VZ půjde do kytek a bude se vypisovat znovu, navíc pravděpodobně s patřičnými komentáři, jak státní správa neumí ani vypsat VZ. Mě přesto ale požadavek na to, aby nemusel zákazník dávat kartu z ruky a někomu ji ukazovat naprosto relevantní.

Problém č. 2 – moderní technologie

Při studiu jsem narazil na technologii Visa Quick Chip a MasterCard M/Chip Fast , která má zrychlit vlastní placení. Je to poměrně mladá technologie, která byla uvedena v druhé polovině loňského roku.

Informací v ČR moc není, vlastně vůbec nic. Protože ale zakázka bude na několik let, rád bych tam tu technologii měl, abychom nebyli za rok, jak se říká, stol let za opicemi. Co se ale může stát, pokud to dáme do VZ jako podmínku:

  • Nikdo tuto technologii v ČR mít nebude a VZ opět skončí fiaskem.
  • Bude ji mít jedna firma, která tím splní podmínky VZ. To vypadá dobře, že ano. Jenže v tom případě podají ostatní firmy stížnost na ÚOHS, protože je podle nich budeme diskriminovat. V ruce budou mít argumenty, že tato technologie je moc mladá, není rozšířená, je zatím tedy zbytečná a diskriminační. Se stížností by pravděpodobně uspěly a ÚOHS by VZ zrušil.
  • Bude ji mít více firem, takže to už nepůjde shodit na diskriminaci, ale přítomnost této technologie způsobí velké zdražení VZ (třeba 2x). Firmy tedy uvedou patřičnou cenu, kterou bychom ale neakceptovali, protože poměr cena/výkon by byl velmi špatný. Soukromník by se jednoduše domluvit, že to nebude chtít a jede se dál, ale tohle u VZ nejde, nesmíte změnit zadání. Jenže to nemůžeme - pokud by splnili podmínky, museli bychom to vzít i za tu vysokou cenu. Noviny by si smlsly, jak má státní správa předražené zakázky a že utrácí za blbosti… 

Problém č. 3 – technologie čteček

Protože se jedná o zakázku na několik let, tak bych tam chtěl mít rozumné čtečky s rozumným výhledem do budoucna. Problém je v tom, že si nemohu říct „chci tam čtečky typu X nebo Y“ (stejně tak nemohu například při nákupu serverů poptávat CPU Intel Xeon E7-8891, ale musím to napsat obecně, např. přes SPEC apod., ale zároveň samozřejmě nemohu použít styl auto musí mít délku od 4650-4651mm).

Chci se například vyhnout tomu, aby tam nějaký dodavatel nešel s tím, že tam třeba nabídne starý typ čteček, stáhnutý od lukrativnějších zákazníků, kterým dá novější.
  
nebo 

Co použít? Rok výroby? Dám tam třeba 06/2016, ale tam mohu narazit, že se blbě trefím, protože poslední modely byly v 05/2016 a opět to celé v případě VZ půjde do kytek (soukromník by se jednoduše domluvil, že takové čtečky i přes nabídku akceptuje, ale my jsme v režimu VZ…). Takže se musíme spolehnout na věci jako podpora NFC apod., ale musíme být velmi opatrní, abychom zase nepřestřelili.


Problém č. 4 – placení přes Apple Pay, Samsung Pay apod.

Jedná se vlastně o kombinaci předchozích otázek. Bude to někdo nabízet? Nebo naopak, nemůže to někoho neoprávněně diskriminovat? Dát tuto možnost do hodnocení, jako volitelný parametr (což by stejně na diskriminaci nezabralo)? Komplikovat si tím tedy život, protože to považujete za perspektivní a „cool“, nebo se na to vykašlat a mít klid?

 

Soukromník by to klidně mohl udělat tak, že by se dohodl, že po rozjetí těchto technologií uvidí, co by znamenala implementace a zda je to vůbec reálné. Ale opět já mám VZ.

Pak jsem narazil na ISO 20022 ...,

To asi už stačí. Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuji. Ne, to nedělám, jen se opět snažím objasnit, že žít v režimu státních zakázek a zákona o veřejných zakázkách opravdu není žádná legrace, jak by se na první pohled mnohým mohlo bláhově (nebo Bláhově? ;-) ) zdát. Když mi dodavatel například proti původnímu slibu neimplementuje Samsung Pay, tak v konečném důsledku, po sankcích (které také nejsou vše spásné) a dalších krocích jistě mohu smlouvu vypovědět, ale dodavatel moc dobře ví, že budu muset vypsat novou VZ, což zase v lepším případě pár měsíců bude trvat.

Na závěr jen pro zajímavost, která nesouvisí přímo s VZ, ale s problematikou ano. Analýza úprav ISKN pro jeho napojení na platební terminály má aktuálně 50 stran A4 a to tam zatím není vlastní technické napojení, které musí čekat na výsledek VZ. Jsou tam jen účtovací a procesní záležitosti.



PS: Všechno zlé je k něčemu dobré. V tomto případě je ta dobrá věc tak, že na VZ spolupracuji s velmi hezkou kolegyní, která má na starost metodické hledisko 😊.

Windows 10 S

Microsoft uvolnil edici Windows 10 S na zkoušení. Váš favorit to zřejmě nebude, protože je to poměrně omezený systém, který je ale na druhou stranu relativně bezpečný, protože si do něj nenainstalujete aplikaci mimo Windows Store.



Když si stáhnete z internetu portable verzi aplikace, která se neinstaluje, tak ji také nespustíte. Nespustíte dokonce ani spoustu systémových aplikací Windows, jako je cmd.exe a powershell, takže nevím, jak se to bude ve školách hromadně administrovat.

Zkoušel jsem v rychlostí pár základních věcí:





Určitě se časem objeví způsob, jak to obejít. Ale když Windows 10 S nainstalujete někde na počítači obyčejnému uživateli, kterému stačí jako prohlížeč Microsoft Edge (to je jedno z dalších omezení), tak to pro něj, a i pro méně Vašich starostí, bude mít relativně bezpečný systém.

Windows 10 S si můžete stáhnout zde: https://docs.microsoft.com/en-us/education/windows/test-windows10s-for-edu#download-windows-10-s

Pozn.: Nevím, proč Microsoft tuto edici nazval "S", údajně to má být Scholar, ale pro školy má Microsoft vlastní edici Windows 10 Education.