… aneb zase něco ze života vrchního rady 😊
Dlouho jsem nic nenapsal, a protože si říkám, že třeba někoho zajímá, za co mě i on z daní platí, tak dám k dobru nějaké informace.
Možná jste na zpravodajských serverech zaregistrovali (např.
ihned.cz nebo
aktualne.cz), že se pár státních institucí chystá na umožnění plateb pomocí platebních karet.
Spousta lidí stav, kdy platit kartou nešlo, oprávněně kritizovala. Na naši obranu říct, že to nebylo z lenosti, ale kvůli problematické legislativě. Bude to těžko uvěřitelné, ale první kroky jsme podnikali
již v roce 2007, kdy jsme se snažili aktivně prošlapat cestičky:
Existovaly, mimo jiné, tři velké problematické oblasti:
- ČNB, u které musíme mít ze zákona účty, nenabízela platební karty (ty zavedla až od 1.1.2017), ani možnost zprostředkovat platby pomocí platebních karet nebo jiných metod (tento stav trvá),
- co s poplatky za vlastní platbu (transakční poplatky),
- určení dne platby.
První problém byl v tom, že se dlouho nedařilo získat potřebné a jednotné stanovisko Ministerstva financí (MF). Podle zákona musí státní úřady všechny příjmy odvádět do státního rozpočtu, jinak by to bylo chápáno jako jeho krácení.
Na druhou stranu byl problém poplatky za platby extra zvlášť uvádět a vybírat, protože bychom museli vydávat dva doklady (jeden za vlastní službu, druhý za poplatek), což zase nechtěli poskytovatelé atd. Zákon sice ani před letošní novelou úplně nezakazoval platby kartou ani pro správní poplatky, ale kromě uvedené podmínky inkasa peněz před úkonem ještě stanovuje (a to zatím platí pořád), že stát musí vybrat peníze v plné výši a proto mu nezbývá, než transakční poplatky buďto platit sám, nebo je přenášet na klienta.
To se nakonec podařilo vyřešit a od roku 2014 (vím, 7 let od 2007, ale i tak to byl opravdu úspěch) lze platit platební kartou například na
Geoportálu nebo si v
Nahlížení do KN zakoupit
elektronický snímek z katastrální mapy, výpis z KN a jiné výstupy. Vše samozřejmě včetně potřebných náležitostí, aby patřičné výstupy šly použít jako veřejná listina. Je asi vhodné upřesnit, že uvedené platby za elektronické výstupy nejsou správním poplatkem a proto při jejich vybírání neplatila omezení daná zákonem o správních poplatcích – zejména to, že správní orgán musel vždy nejprve obdržet peníze a teprve potom mohl provést úkon.
V roce 2015 jsme přesto rozjeli zkušení pilotní provoz na úřadech v krajských městech pro platbu kartami i pro platbu správního poplatku za přijetí návrhu na vklad. Umožnila nám to povaha tohoto úkonu, protože zpoplatněno je přijetí podání a nikoliv poskytnutí nějakého výstupu. Nyní, po vyřešení uvedených problémů (
a s zaděláním si na jeden nový) jsme začali připravovat veřejnou zakázku na poskytovatele plateb pomocí platebních karet, který vybaví všechna naše pracoviště platebními terminály a bude zajišťovat vlastní platby. Až novela zákona z letošního roku zmírňuje v případě platby kartou podmínku inkasa peněz před provedením úkonu tak, že v případě použití karty se má za to, že je uhrazeno. Naši veřejnou zakázku tedy připravujeme tak, aby se kartou dalo na katastru zaplatit cokoliv, tedy např. i výpis z listu vlastnictví nebo kopie mapy.
Pokud bych byl soukromník, postupoval bych nějak takto, nebo si to tak představuji:
- dám dohromady jednoduché zadání,
- rozešlu poptávku,
- vrátí se mi nabídky,
- vyberu si, která se mi bude nejvíc líbit (případně zkombinuji více – od firmy X vezmu to a od firmy Y zase tohle, musíte se domluvit),
- po dohodě s vítězem uděláme případně v zadání změny a optimalizace,
- implementujeme to.
V případě soukromníka poměrně jednoduchá a průhledná věc. Pokud vím, že chci třeba nějaký konkrétní typ terminálu, klidně to dám jako podmínku do zadání. Pokud se mi nebude nic líbit na 100 %, nic se neděje, klidně se mohu dohodnout apod. Celá záležitost může proběhnout během měsíce-dvou.
Problém je v tom, že nejsem soukromník, ale jako státní úředník musím postupovat podle zákona, konkrétně
Zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Obecně je to v pořádku, je při hospodaření se státními prostředky je třeba dodržovat pravidla atd. Jenže bohužel to na druhou stranu přináší do celého procesu velké komplikace. Při vypsání VZ lze postupovat několika způsoby, mezi které mimo jiné patří:
- vypsat tzv. otevřenou soutěž,
- vést tzv. soutěžní dialog.
Otevřená soutěž spočívá v tom, že vytvoříte zadávací dokumentaci (ZD), zveřejníte ji a určíte lhůtu pro podání nabídek (tomu ještě od určité částky předchází zveřejnění předběžného oznámení, opět s nějakými termíny atd.), pak nastává tzv. otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek a určení vítěze. Pokud se nikdo v žádné části neodvolá (lze napadnout cokoli – od zadávací dokumentace, přes posouzení, hodnocení, vyhlášení), tak to u větších věcí od začátku (započetí práce na zadávací dokumentaci) až do konce (vyhodnocení) trvá minimálně ½ roku, většinou déle. Pokud tam je odvolání, tak klidně rok a více. Musíte dodržovat všechny lhůty atd., rychleji to nejde.
Soutěžní dialog na rozdíl od prvního způsobu umožňuje nějakou domluvu a „sondování“, ale je podstatně složitější a delší, tam se pod rok rozumně nedostanete, a proto se až tak moc nepoužívá.
V této soutěži na zprostředkovatele plateb kartami postupujeme klasicky, prvním způsobem. To ale klade velké nároky na zadávací dokumentaci. Musíte se totiž stát odborníkem na danou problematiku, abyste se vyhnuli případnému průšvihu. Pokud byste udělali v ZD nějakou chybu, nebo něco nepodchytili, tak na rozdíl od soukromníka nemůžete pak říct prr, to nám nedošlo, rušíme to. Pokud máte někoho, kdo vyhoví všem požadavkům uvedeným v ZD, tak ho musíte vybrat. Ono je to logické, protože kdybyste mohli VZ kdykoli zrušit, tak by to mohlo být podezřelé, že to rušíte „na objednávku“.
Abych byl konkrétní, tak zde uvedu pár problémů, na které jsem narazil. Většinu těchto problémů budete jistě považovat za prkotiny, ale z hlediska dopadů na VZ to prkotiny nejsou.
Problém č. 1 - bezpečnost
V dobré víře jsem do ZD napsal požadavek, že chceme, aby byly dodány takové terminály, které budou mít oddělenou části pro zákazníka a pro obsluhu, aby obsluha vůbec nepřišla do styku s platební kartou, což musí být zohledněno i v celém procesu. Připadá mi to jako základní bezpečnostní požadavek a je to ochrana jak nás, tak zákazníka. Pak jsem si ale vyžádal obchodní podmínky, které máme v současném pilotním provozu, začetl se do nich a spadla mi brada. Jejich součásti je příloha, ve které je uvedeno tohle:
Z toho jednoznačně plyne, že si od zákazníka musíme pokaždé vyžádat kartu, zkontrolovat ji a pak je teprve kartou možno zaplatit. Možná rizika, která z tohoto postupu vznikají jak pro nás, tak pro zákazníka, asi není třeba zmiňovat. Když jsem se na to zeptal, tak jsem dostal odpověď, ze které věru moudrý nejsem, posuďte sami:
„Dle vyjádření kompetentního oddělení musí v současné době vizuální kontrolu karty provádět obsluha jen v některých případech, a to právě tak, jak nařizují karetní asociace v manuálu.“
Já v obchodních podmínkách, i přes vysvětlení výše, jednoznačně vidím požadavek na kontrolu ve všech případech. Co teď? Dát tento požadavek do ZD nebo ne? Když ho tam dám a tohle budou mít v podmínkách všichni, tak se stane to, že nikdo nepodá nabídku, celé VZ půjde do kytek a bude se vypisovat znovu, navíc pravděpodobně s patřičnými komentáři, jak státní správa neumí ani vypsat VZ. Mě přesto ale požadavek na to, aby nemusel zákazník dávat kartu z ruky a někomu ji ukazovat naprosto relevantní.
Problém č. 2 – moderní technologie
Při studiu jsem narazil na technologii
Visa Quick Chip a MasterCard M/Chip Fast , která má zrychlit vlastní placení. Je to poměrně mladá technologie, která byla uvedena v druhé polovině loňského roku.
Informací v ČR moc není, vlastně vůbec nic. Protože ale zakázka bude na několik let, rád bych tam tu technologii měl, abychom nebyli za rok, jak se říká, stol let za opicemi. Co se ale může stát, pokud to dáme do VZ jako podmínku:
- Nikdo tuto technologii v ČR mít nebude a VZ opět skončí fiaskem.
- Bude ji mít jedna firma, která tím splní podmínky VZ. To vypadá dobře, že ano. Jenže v tom případě podají ostatní firmy stížnost na ÚOHS, protože je podle nich budeme diskriminovat. V ruce budou mít argumenty, že tato technologie je moc mladá, není rozšířená, je zatím tedy zbytečná a diskriminační. Se stížností by pravděpodobně uspěly a ÚOHS by VZ zrušil.
- Bude ji mít více firem, takže to už nepůjde shodit na diskriminaci, ale přítomnost této technologie způsobí velké zdražení VZ (třeba 2x). Firmy tedy uvedou patřičnou cenu, kterou bychom ale neakceptovali, protože poměr cena/výkon by byl velmi špatný. Soukromník by se jednoduše domluvit, že to nebude chtít a jede se dál, ale tohle u VZ nejde, nesmíte změnit zadání. Jenže to nemůžeme - pokud by splnili podmínky, museli bychom to vzít i za tu vysokou cenu. Noviny by si smlsly, jak má státní správa předražené zakázky a že utrácí za blbosti…
Problém č. 3 – technologie čteček
Protože se jedná o zakázku na několik let, tak bych tam chtěl mít rozumné čtečky s rozumným výhledem do budoucna. Problém je v tom, že si nemohu říct „chci tam čtečky typu X nebo Y“ (stejně tak nemohu například při nákupu serverů poptávat CPU Intel Xeon E7-8891, ale musím to napsat obecně, např. přes
SPEC apod., ale zároveň samozřejmě nemohu použít styl auto musí mít délku od 4650-4651mm).
Chci se například vyhnout tomu, aby tam nějaký dodavatel nešel s tím, že tam třeba nabídne starý typ čteček, stáhnutý od lukrativnějších zákazníků, kterým dá novější.
nebo
Co použít? Rok výroby? Dám tam třeba 06/2016, ale tam mohu narazit, že se blbě trefím, protože poslední modely byly v 05/2016 a opět to celé v případě VZ půjde do kytek (soukromník by se jednoduše domluvil, že takové čtečky i přes nabídku akceptuje, ale my jsme v režimu VZ…). Takže se musíme spolehnout na věci jako podpora NFC apod., ale musíme být velmi opatrní, abychom zase nepřestřelili.
Problém č. 4 – placení přes Apple Pay, Samsung Pay apod.
Jedná se vlastně o kombinaci předchozích otázek. Bude to někdo nabízet? Nebo naopak, nemůže to někoho neoprávněně diskriminovat? Dát tuto možnost do hodnocení, jako volitelný parametr (což by stejně na diskriminaci nezabralo)? Komplikovat si tím tedy život, protože to považujete za perspektivní a „cool“, nebo se na to vykašlat a mít klid?
Soukromník by to klidně mohl udělat tak, že by se dohodl, že po rozjetí těchto technologií uvidí, co by znamenala implementace a zda je to vůbec reálné. Ale opět já mám VZ.
Pak jsem narazil na
ISO 20022 ...,
To asi už stačí. Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuji. Ne, to nedělám, jen se opět snažím objasnit, že žít v režimu státních zakázek a
zákona o veřejných zakázkách opravdu není žádná legrace, jak by se na první pohled mnohým mohlo bláhově (nebo
Bláhově? ;-) ) zdát. Když mi dodavatel například proti původnímu slibu neimplementuje Samsung Pay, tak v konečném důsledku, po sankcích (které také nejsou vše spásné) a dalších krocích jistě mohu smlouvu vypovědět, ale dodavatel moc dobře ví, že budu muset vypsat novou VZ, což zase v lepším případě pár měsíců bude trvat.
Na závěr jen pro zajímavost, která nesouvisí přímo s VZ, ale s problematikou ano. Analýza úprav
ISKN pro jeho napojení na platební terminály má aktuálně 50 stran A4 a to tam zatím není vlastní technické napojení, které musí čekat na výsledek VZ. Jsou tam jen účtovací a procesní záležitosti.
PS: Všechno zlé je k něčemu dobré. V tomto případě je ta dobrá věc tak, že na VZ spolupracuji s velmi hezkou kolegyní, která má na starost metodické hledisko 😊.
