úterý 23. června 2015

Komunikace s notářem při projednávání dědictví (pozůstalosti)

Původně jsem to psal jako komentář k dotazu od Marka Lutonského, ve kterém se ptal, zda vás může notář nějak nutit k tomu, že s ním musíte při projednávání dědictví jednat osobně (případně prostřednictvím zástupce), nebo zda stačí předat potřebné dokumenty nutné k projednání pozůstalosti čistě elektronicky a komunikace s notářem může probíhat jen v písemné (opět elektronické) formě prostřednictvím datové schránky. Jsme přeci jenom v roce 2015.

Pozn: Notáře si pro projednávání dědictví nevyberete, stanovuje ho soud. Můžete ale požádat, aby místo něj úkon provedl soud, příslušný k Vašemu bydlišti.

Je potřeba rozlišovat dvě věci:
  • jednání
  • výměna dokumentů 

Jednání 

Jednání u notáře není řízeno ani správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.), kde je právo na čistě písemnou komunikaci zakotveno, ani podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), kde to záleží na dohodě obou stran.

V případě dědictví vystupuje notář v jako soudní komisař - tj. v roli soudu, takže tomu lidově řečeno "šéfuje". Rozhodující je datum úmrtí. Pokud bylo:
  • do 31.12.2013, tak se celý proces řídí podle zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád),
  • po 1.1.2014, tak se celý proces řídí podle zákona č. 292/2013 Sb. (zákon o zvláštních řízeních soudních), ale podpůrně se použije  99/1963 Sb., tj. pokud něco neupravuje 292/2013 Sb., tak je třeba odpověď hledat v 99/1963 Sb.

Tím pádem bych nedoporučoval lidově řečeno moc "držkovat" a s notářem se dohodnout. Může vám klidně nařídit jednání a pak už tam někdo (vy nebo zástupce) musí přijít. 

Předávání dokumentů

Potřebné dokumenty lze předávat i v elektronické formě, například prostřednictvím datové schránky, nebo e-mailem, který bude opatřen uznávaným elektronickým podpisem (neplést se zaručeným elektronickým podpisem, viz http://www.ica.cz/Zaruceny-a-uznavany-ep nebo http://www.earchiv.cz/b12/b0209001.php3). 
Do elektronické podoby se ale dle zákona č. 300/2008 Sb. (zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) nesmí některé dokumenty konvertovat (viz zákon č. 300/2008 Sb.), jsou to např.: občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papír, los, sázenka, geometrický plán, rysy a technické kresby.

pátek 19. června 2015

Proč preferuji u programátora vysokoškolské vzdělání?


Pár stručných zkušeností, co jsem při pracích na projektech získal. Pokud máte programátora s VŠ vzděláním, tak:
  • nemusíte při práci s grafikou vysvětlovat, jak se pracuje s maticemi (vlastně co to vůbec matice je, co je to determinant apod.),
  • nehledí na vás jako puk, když řeknete něco o časové složitosti algoritmu,
  • ví, co je to konečný automat,
  • chápe princip fungování regulárních výrazů,
  • ví, co je to Fourierova transformace a jak funguje,
  • orientuje se v neuronových sítích a genetických algoritmech,
  • zná optimalizační a numerické metody,
  • skutečně ví, co je to relační databáze,
  • zná principy činnosti OS (strategie plánovače, práce s pamětí, ....),
  • ví, jak funguje překladač/kompilátor,
  • zná princip funkcionálního programování,
  • chápe principy kryptografie a algoritmy pro symetrické a asymetrické šifry,
  • u oboru, se kterým se zatím moc nesetkal, si sám dokáže nastudovat problematiku,
  • umí přečíst vzorec- nebudete muset v zadání velmi detailně popisovat obecné algoritmy,
  • většinou umí psát správně česky, bez výraznějších chyb.

... a šlo by pokračovat dál a dál.

Často se potkávám s názorem, "to nepotřebuji vědět, stáhnu si knihovnu". Pokud tohle slyším, tak se mi začnou ježit všechny chlupy. Viděl jsem mnoho případů, kdy programátor použil knihovnu, ale protože neznal řešenou problematiku (nemyslím teď detailní způsob, jak to knihovna řeší) , tak byl výsledek tragický.

Uznávám, že to nelze jen takto paušalizovat. Když budu potřebovat napsat nějaký low-level driver, tak VŠ půjde stranou. Webový programátor také asi většinu toho nebude potřebovat. Jsou tedy samozřejmě dobří programátoři i bez VŠ. Ale pokud řešíte složitější projekty, tak se mi obecně VŠ vzdělání u programátorů zatím vždy vyplatilo a rozhodně podle mě nikdy není na škodu.

Takže hlavně mlaďoši, nenechte se zlákat vidinou toho, že VŠ nepotřebujete a že je lepší praxe, to je velmi krátkozraký pohled. VŠ vám dá obecný rozhled. Nevybírejte školu podle toho, která je nejlehčí. Úplně ignorujte školy, které mají většinu předmětů pomíjivého charakteru (učení se konkrétních technologií), ale zaměřte se na obecné věci, která platí a budou platit dlouhodobě (víz body výše)..

Pozn: Vysokou školou myslím ČVÚT, Matfyz, UPOL apod. Nemyslím tím 95% soukromých VŠ, zemědělku, ...