Proč souhlasím s novou povinností nosit reflexní prvky

Od 20.2.2016, kdy vejde v platnost novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, budou chodci muset nosit reflexní prvky za snížené viditelnosti, pokud se pohybují mimo obec po krajnici nebo na okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením.

Ve svém okolí jsem ke svému překvapení ale zaznamenal převážně odmítavé reakce, ve stylu "umím se o sebe postarat", "stát se nám zase snaží něco nařizovat" apod. Často také tuto povinnost přirovnávali k povinnosti používat bezpečnostní pásy v autě, prý je to také věc člověka, jestli chce hazardovat se svým životem.
Moc tyto názory nechápu. Jednak jsem řidič a jednak jsem chodec, který se má také trochu rád. Mě tato povinnost prakticky nezasáhne, v drtivé většině reflexní prvky již nosím, v noci mimo vesnici běžně reflexní vestu a často čelovku. ¨

Proč ale vlastně souhlasím s touto povinností, když to má být jen každého věc? Zkuste se vžít do role řidiče. Představte si, že byste nešťastnou náhodou někoho v noci srazili. Jaké byste měli pocity? Jak byste se cítili při zranění nebo usmrcení člověka, byť jen nešťastnou náhodou? Já tedy nic moc, i kdyby to teoreticky nemusela být má vina (což je ale malá pravděpodobnost).

Proto prosím, buďme s sobě ohleduplní a reflexní prvky nosme.

Na závěr dodatek k bezpečnostním pásům: Často používaný argument, že někomu naopak nepřipoutání zachránilo život, neberu. Ano, stává se to, ale počet zachráněných životů připoutaných pasažérů a  počet těch, které zachránilo naopak nepřipoutání, bude výrazně ve prospěch prvního případu. Další roli ale hraje i bezpečnost ostatních. Představte si, že osoba sedící na zadním sedadle není připoutaná a dojde k nárazu. Co se stane s lidským tělem? Kinetická energie se plně projeví a nechtějte vědět, co to udělá s tím, kdo sedí před ním. Takže tato povinnost nechrání jen připoutaného, ale i ostatní. Proto já také spolucestující vždy prosím, aby se připoutali.

Zkušenost se zákaznickou podporou Microsoft

Dříve bych asi neřekl, že někdy budu chválit zákaznickou podporu Microsoft, konkrétně část starající se o Microsoft Store.

Kupoval jsem na dva Display Dock pro Lumia 950XL. Vše vypadalo OK, dal jsem do košíku, částka seděla, zaplatil kartou a těšil se, až přijdou. Po týdnu dorazila UPS s balíčkem (neohlásili se dopředu, parchanti). Když jsem balíček rozbalil, tak mě čekalo nemilé překvapení, uvnitř byl jen jeden kus, přestože na přiloženém dodáku byly uvedeny kusy 2. Tak jsem říkal, to je průšvih, jak tohle budu prokazovat a už se pomalu loučil s penězi. Napadlo mě, že by to šlo přes váhu balíčku, ale byly tam uvedeny 2kg, takže dostatečná rezerva pro 3-4 Docky.

Hledal jsem nějaký e-mail na podporu, ale Microsoft nic takového nemá, jen telefon. Tak jsem tam zavolal a mluvil s nějakým člověkem, který hovořil velmi lámavou češtinou. Zeptal se mě na Microsoft Account, telefon, číslo objednávky a slíbil, že se do hodiny ozve. Za 5 minut volal zpět, že vše prověřil na UPS, zda to nešlo dvěma různými balíky, ale nešlo a že chyba je pravděpodobně na straně Microsoft. Poslal mi kontaktní e-mail (část před @ byla generovaná, jen pro tento můj případ) a slíbil, že to řeší dál. Za další hodinu volal, že se omlouvají a že se chtějí domluvit na řešení. Nabídl mi slevový voucher, přes který bych si koupil další Dock za 0 Kč a bylo by to. Jenže už by nestihl dorazit, tak jsem chtěl celou zásilku vrátit na což mi řekl, že se poradí s nadřízeným, jak postupovat dále, aby nebyl problém s tím, že budu vracet 1ks, ale peníze budu chtít za 2ks. Za 10 minut opět volal, že mi pošle štítek na doručení zpět, opět přes UPS (do Německa) a vše popíše k tomuto případu, aby nebyly problémy. Trochu mě polil pot, protože do nejbližší UPS mám asi 60 km a nechtěl jsem platit, aby si pro to přijeli. Tak jsem si ten štítek stáhl a zavolal na UPS. Tam se mě zeptali na jeho číslo a řekli mi, že je doprava uhrazena a zeptali se, kdy a kde si to mají vyzvednout. Za 2 dny po odvozu se na účet vrátily zpět peníze a opět mi volali z podpory a ověřovali si, že je vše OK.

Docela jsem mrkal, jak vše velmi hladce a rychle proběhlo, během pár hodin. Myslel jsem, jak budu složitě prokazovat, že byl uvnitř jen jeden kus, ale vlastně jsem nic neprokazoval. Současně si nemyslím, že by stihli udělat nějakou inventuru a prostě mi jen věřili. Byl jsem velmi mile překvapen i jejich celkovým aktivním přístupem.

TV versus Internet

Poznámka na úvod: původně jsem tento text tohle psal jako komentář k příspěvku https://plus.google.com/+TomášKubišta1/posts/UZWA4H5FaG5 od +Tomáš Kubišta, ale pak se trochu rozrostl a tak jsem ho dal jako příspěvek na blog.

Dnes vyšel na +PCTuning.cz další dobrý článek od Michala Rybky, ve kterém se zaobírá dnešním módním trendem náhrady TV za streamování na Internetu: http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/38613-souboj-o-budoucnost-televize-je-tady . Z toho článku bych vypíchnul následující:

"Říkejte si, co chcete, ale já se děsím okamžiku, kdy začne streamovat většina populace, protože už dnes zcela zřetelně pozoruji zátěžový peak v internetovém provozu mezi 19–22. hodinou. Tato doba je navíc z hlediska televizí prime time, takže se dá očekávat, že až se připojí většina domácností a děti budou chtít streamovat něco jiného než rodiče, ucpe se nám internetová infrastruktura po večerech úplně. Už dnes v Severní Americe tvoří audio a videostreaming až 70% internetového provozu. A to jsme se, prosím pěkně, zatím nedostali ke 4K streamování!"

Já mám stejný názor. Hodně lidí, co zatracuje TV vysílání, si neuvědomuje, že to internetové je hodně na TV závislé, typicky například TV sportovní přenosy. Jaký má smysl, aby se 20 lidí v jednom paneláku dívalo na stream hokeje (posunutý +- o pár minut, nebo od různých providerů apod.) a zabíralo tak 20x pásmo? Pro 1080p@30 v H.264 je rozumný datový tok minimálně 5MB/s, u sportovních akcí ještě více, tak si to pronásobte.  Máme sice různé cast protokoly, ale není to nic extra, nejsou žádné cachovací servery apod. a stejně je tu vždy element poslední míle. V DVB je to "zadarmo", sdílené.
Tihle lidé často říkají, že TV je na nic a nepotřebují ji, ale pak nadávají, když se jim vysílání při sledování cuká, protože to paradoxně sledují ze zdroje ČT česky komentované. Prskají, že ČT nemá potřebné vybavení a kapacity, ale platit poplatky, to se jim většinou zase nechce, protože oni TV nepotřebuji, však používají jen internet.

Budu jako zpátečník, ale připadá mi to zatím ujeté a velké plýtvání přenosovou kapacitou. Chápu to třeba u zpravodajství, tam je i-net rychlejší a efektivnější, o tom žádná. Ale ještě jsem nenarazil na kanály v češtině typu Discovery, Spectrum, National Geographic, Viasat .... , které sleduji na satelitu. Vůbec už nemluvím o generaci 40+, pro kterou je většinu vrchol si přečíst e-mail a poslat SMS. Pro tyhle je klasický, papírový TV program jedna z jistot.

Co na závěr? Pokud si myslíte, že je TV opravdu zbytečná a "out", zkuste se nad tím ještě zamyslet.

PS: Jediné mínus toho článku je, fakt, že ho Michal má na +PCTuning.cz , který zásadně kvůli reklamám seká  články do mnoha částí, v každí je pár řádků textu a hromada obrázků. Michale, nechceš publikovat na nějakém rozumnějším webu?

Komunikace s notářem při projednávání dědictví (pozůstalosti)

Původně jsem to psal jako komentář k dotazu od Marka Lutonského, ve kterém se ptal, zda vás může notář nějak nutit k tomu, že s ním musíte při projednávání dědictví jednat osobně (případně prostřednictvím zástupce), nebo zda stačí předat potřebné dokumenty nutné k projednání pozůstalosti čistě elektronicky a komunikace s notářem může probíhat jen v písemné (opět elektronické) formě prostřednictvím datové schránky. Jsme přeci jenom v roce 2015.

Pozn: Notáře si pro projednávání dědictví nevyberete, stanovuje ho soud. Můžete ale požádat, aby místo něj úkon provedl soud, příslušný k Vašemu bydlišti.

Je potřeba rozlišovat dvě věci:

• jednání
• výměna dokumentů 

Jednání 

Jednání u notáře není řízeno ani správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.), kde je právo na čistě písemnou komunikaci zakotveno, ani podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), kde to záleží na dohodě obou stran.

V případě dědictví vystupuje notář v jako soudní komisař - tj. v roli soudu, takže tomu lidově řečeno "šéfuje". Rozhodující je datum úmrtí. Pokud bylo:

• do 31.12.2013, tak se celý proces řídí podle zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád),
• po 1.1.2014, tak se celý proces řídí podle zákona č. 292/2013 Sb. (zákon o zvláštních řízeních soudních), ale podpůrně se použije  99/1963 Sb., tj. pokud něco neupravuje 292/2013 Sb., tak je třeba odpověď hledat v 99/1963 Sb.

Tím pádem bych nedoporučoval lidově řečeno moc "držkovat" a s notářem se dohodnout. Může vám klidně nařídit jednání a pak už tam někdo (vy nebo zástupce) musí přijít. 

Předávání dokumentů

Potřebné dokumenty lze předávat i v elektronické formě, například prostřednictvím datové schránky, nebo e-mailem, který bude opatřen uznávaným elektronickým podpisem (neplést se zaručeným elektronickým podpisem, viz http://www.ica.cz/Zaruceny-a-uznavany-ep nebo http://www.earchiv.cz/b12/b0209001.php3). 

Do elektronické podoby se ale dle zákona č. 300/2008 Sb. (zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) nesmí některé dokumenty konvertovat (viz zákon č. 300/2008 Sb.), jsou to např.: občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papír, los, sázenka, geometrický plán, rysy a technické kresby.