Recenze audioknihy „Peter May – Pán ohně“

Kniha tvoří první díl série Čínské thrillery, kterou jsem se rozhodl poslechnout. Aktuálně jsou ve formě audioknihy zpracovány první dva díly.

Kniha vypráví příběh americké soudní lékařky Margaret Campbelové, která se z osobních důvodů rozhodne jet na 6 týdnů do Číny, kde má přednášet na vysoké škole. V Číně se seznámí s čerstvě povýšeným detektivem Li, se kterým následně vyšetřují podivnou vraždu.

Přemýšlím, co o knize dobrého napsat, abych jen neprskal. Možná bych za malý klad vyzvedl mírné uvedení do života v Číně, tedy pokud se mu dá nějak věřit. To bohužel neposoudím. Bohužel nic dalšího pozitivního mě na knize nenapadá a útlocitnější povahy varuji před dalším čtením, protože si nebudu brát servítky.

OK, jdeme na to. Představte si hrdinku, která chce zapomenout na své životní komplikace a tak odjede do Číny. Na nic se nepřipraví, nepřečte si ani pokyny, jak to v Číně chodí a jak by se měla chovat, aby se vyvarovala problémům. Po příjezdu dělá jeden problém za druhým a chová se tak, že se posluchač občas diví, jak svého vzdělání mohla dosáhnout. Nemyslím teď z odborného hlediska, kde naopak působí jako supermanka, ale z hlediska chování a nějakého pudu sebezáchovy. Neuvědomuje si, že je v Číně, kde to chodí jinak a je velmi překvapena, že jí mohou třeba zkrátit vízum, když se úřadům znelíbí, nebo že je jako Američanka pod drobnohledem místních úřadů. Občas se prostě chová jako nesvéprávná a naivní osoba.

O vlastní zápletce je také škoda hovořit. Z počátku vypadá trochu zajímavě, ale pak tomu autor bohužel nasadí korunu v podobě nevyhnutelné apokalypsy a konce světa. To byl okamžik, kdy jsem přemýšlel, že s knihou seknu a smažu ji. Pak ale převážila zvědavost, jak se z toho autor nakonec vykroutí, protože to je první díl z celé série, takže to musí minimálně s hlavními hrdiny dopadnout dobře. Tak jsem statečně poslouchal až do konce.

Zajímá vás, jak to celé dopadlo? Pokud se nechcete připravit o překvapení, tak přesto můžete klidně číst dále, protože mě to zajímá také. Hlavní zločin byl sice objasněn, ale jak dopadne ona avizovaná apokalypsa vyjasněno není a také není zřejmé, co se stalo s hlavními hrdiny (bez spoileru bohužel nemohu být detailnější). Jejich příběh není uzavřen a chybí mi dořešení všech skutečností, které se staly. Když jsem četl recenze na další díl, tak jsem z nich pochopil, že se autor nějakého vysvětlování zřejmě raději vzdal (nečetl/neslyšel jsem ho, nemohu to potvrdit, ale nemám po tomto zážitku sílu to zjišťovat). To rozhodnutí vlastně celkem chápu, protože dostat se z této šlamastyky se ctí, nejde.

Na druhou stranu musím ale uznat, že kniha může sloužit i jako červená knihovna, což je vlastně přidaná hodnota :-).

Audio verzi namluvila dvojice Martin Myšička a Jana Plodková. Přednes je slabší a osobně preferuji spíše vypravěčský styl. Není to ale zase úplná tragédie.

Série má 5 dílů a jak jsem již psal, do audioverze jsou převedeny první dva díly. To je přesně o 2 díly více, než by bylo vhodné. S knihou nedoporučuji ztrácet čas, na trhu je spousta zajímavějších detektivek (například Honicí psi).

Recenze audioknihy „Jørn Lier Horst – Honicí psi“

Když jsem tuto audioknihu kupoval, tak jsem moc netušil, co od ní čekat a přemýšlel, zda má vůbec smysl kupovat 8. díl z  11 dílné série, protože pouze tento díl vyšel jako audiokniha.

Hlavním hrdinou je policista William Wisting, kterému do profesního života zasáhne případ vraždy mladé dívky. Stal se sice před 17 lety a pachatel byl odsouzen a odpykal si trest, ale po svém propuštění za pomocí advokáta vznesl obvinění, že byly zmanipulovány důkazy a byl odsouzen neprávem. Vyšetřování před 17 lety vedl právě William Wisting, který teď musí čelit obvinění ze zanedbání povinností a falšování důkazů. Současně se rozjede paralelní příběh týkající se jeho dcery, novinářky Line, která se snaží usilovnou prací na jiném případu odložit zveřejnění obvinění jejího otce a dát mu čas se na vše připravit.

Nečekejte zde žádný humor, jako například v Případech oddělení Q (mimochodem, také skvělá věc). Styl knihy mi velmi připomněl mou oblíbenou sérii Joona Linna. William Wisting je stejně jako Joona Linna starší a zkušený policista. Není to žádný „střelec“ ale rozvážný člověk, který nad vším detailně přemýšlí a uvažuje.  

Příběh je psán bez výraznějších hluchých míst a rychle vás do sebe vtáhne. Líbí se mi, že zakončení je úplné, vše je řádně vysvětleno a objasněno. Přesně víme, co se s každou důležitou postavou stalo. Mile mě překvapil překlad, který je částečně uzpůsoben našim pojmům. Setkáváme se například s pojmem generální inspekce bezpečnostních sborů a dokonce i se slovníkem z mého oboru - katastrální úřad, katastrální mapa, číslo popisné a evidenční, letecký snímek, které jsou správně použity, což jsem snad ještě neviděl.

Ke knize mám pár výtek. Nepochopil jsem dělení do kapitol, kterých je 84. Občas jsem měl pocit umělého rozdělení textu. Kdyby jich byla polovina a byly delší, vůbec by to neuškodilo. To je ale detail.

Druhá výtka je ve vlastnímu audiu - nezvykl jsem si na hlas Zdeňka Kupky. Je to hodně subjektivní věc, ale Pavel Rímský by mi zde sedl o mnoho lépe.

Třetí výtka souvisí s kombinací textu a audia. Vlastně to není výtka, spíše problém, který tímto spojení vznikl. V knize jsou dvě postavy – Line a Linea. Jejich jména znějí velmi podobně a při poslechu jsem byl z počátku zmaten, než mi došlo, že to jsou dvě postavy a dokázal je rozlišovat. To by se zřejmě při čtení knihy nestalo. Když to ale už víte a budete si na to dávat pozor, tak s tím problém mít nebudete.

S knihou jsem byl i přes výtky velmi spokojen a je škoda, že nejsou do audioverze převedeny všechny díly této série. Mohu ji vřele doporučit.