pondělí 21. srpna 2017

Informace připravenosti ČÚZK na úplné elektronické podání


Byli jsme vyzvání koordinátorem digitální agendy ČR, panem Ondřejem Malým z Úřadu vlády České republiky, o zaslání informace o  připravenosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního na přijímání úplného elektronického podání.


Protože se jedná o materiál, který ukazuje na současné překážky v elektronizaci státní správy, které si mnohdy nemusí člověk orientující se v IT uvědomit, a mohly by zajímat i širší publikum, přináším zde jeho zkrácenou verzi. Je co nejvíc okleštěna o úřední jazyk a formální záležitost tak, aby byla čitelnější pro veřejnost, bez větších znalostí problematiky katastru nemovitostí.


Systémy provozované ČÚZK jsou v rámci současných možností připraveny na to, aby mohly fungovat v režimu úplného elektronického podání. V řadě případů však tomu, aby mohlo být podání realizováno plně elektronicky, brání jiné překážky než stav těchto systémů. Zejména je to nemožnost jednoduchým způsobem zjistit totožnost osoby podepisující elektronickým podpisem. Spíše než o úplném elektronickém podání je namístě hovořit o úplném elektronickém procesu (vlastní elektronické podání je pouze vstupem do tohoto procesu). 

ČÚZK má velký zájem u svých on-line služeb, které vyžadují zjištění totožnosti žadatele, umožnit prokázání totožnosti s využitím kvalifikovaného systému elektronické identifikace co nejdříve.
V této souvislosti by bylo vhodné vyjasnit, zda po uplynutí přechodného dvouletého období by již měl být tento způsob elektronické identifikace fyzických osob v rámci činnosti orgánu veřejné moci (OVM) výlučný, tj. zda již nebude možné využívat v aplikacích provozovaných OVM současné způsoby autentizace fyzických osob (převážně uživatelské jméno a heslo).

Možnost úplné elektronizace procesů státní správy vyžaduje vedle existence elektronického podání i splnění celé řady dalších podmínek, zejména to, že:
  • jsou k dispozici v původní elektronické podobě povinné přílohy podání, 
  • podání s sebou nese nutná automatizovaně zpracovatelná data, 
  • lze provést elektronickou cestou úhradu za přijetí podání (typicky správní poplatek), 
  • lze on-line prokázat totožnost podatele, 
  • lze prokázat totožnost osob, které elektronicky podepsaly přílohu podání. 

Z procesů vedených v resortu katastru a zeměměřictví jsou nejpočetnější skupinou zápisy prováděné vkladem. Vkladová řízení je třeba rozdělit na dvě základní podskupiny, a to na „návrhová řízení“ a „beznávrhová řízení“.

Vkladová řízení návrhová 


Aby bylo takové řízení plně elektronické jak z pohledu navrhovatele, tak z pohledu úřadu, je třeba zajistit v elektronické podobě zejména následující kroky/podmínky:
  • vytvoření návrhu na vklad v elektronické podobě včetně automatizovaně zpracovatelných údajů, 
  • vytvoření vkladové listiny v elektronické podobě,
  • zjištění totožnosti osob, které podepsaly vkladovou listinu elektronickými podpisy, 
  • komunikace s navrhovatelem v elektronické podobě. 
Vytvoření návrhu na vklad v elektronické podobě není problémem, neboť provozuje internetovou aplikaci Návrh na vklad, která umožňuje komfortní vyplnění formuláře návrhu na vklad s využitím údajů dostupných v ISKN. V současné době je takto vytvářených návrhů na vklad přibližně 70 %. Z toho ovšem pouze 6 % podání návrhů na vklad je následně učiněno v elektronické podobě a současně doloženo vkladovou listinou v elektronické podobě.

Vkladové listiny, které vyžadují jednání více osob, vznikají originálně v elektronické podobě pouze výjimečně. Jednou z překážek však zcela jistě jsou komplikace s mnohonásobným elektronickým podpisem. Jednotlivé strany často používají různé technologické prostředky pro vytvoření elektronických podpisů, což přináší problémy jak při jejich tvorbě (podpis smlouvy všemi stranami), tak i při jejich následném ověření. 

Plná elektronizace tohoto typu podání je tedy problematická v případech nejběžnějších typů vkladových listin, kterými jsou různé smlouvy (kupní, darovací, zástavní apod.). Navrhovatelé vědomi si své povinnosti prokázat pravost podpisu raději volí klasickou listinnou podobu, která umožňuje úřední ověření podpisu, před elektronickou, pro kterou ekvivalent úředně ověřeného podpisu neexistuje. Bez vyřešení problému jednoznačné a prokazatelné identifikace osoby, která použila elektronický podpis (analogicky k ověřenému podpisu při použití listinné formy), nelze podle názoru ČÚZK očekávat výraznější zlepšení směrem k rozšíření elektronizace nejběžnějších vkladových řízení. 

Aktuálně se připravuje státem garantovaný systému národní identitní autority NIA, nicméně z dostupných informací zatím nevyplývá, že pomocí této autority bude možné fyzickou osobu jednoznačně identifikovat, protože návratové informace obsahují unikátní identifikátor „pseudonym“, ale neobsahují potřebné identifikační údaje (AIFO, RČ apod.). Pokud nebude zprovozněna služba pro překlad tohoto pseudonymu, nebude zřejmě možné osobu jednoznačně elektronicky identifikovat a autentifikovat.

Vkladová řízení beznávrhová 


V těchto případech jsou katastrálnímu úřadu doručovány vkladové listiny přímo od jejich vyhotovitelů –  soudu, soudního exekutora, notáře jako soudního komisaře. Pouze k části z nich jsou však dostupné elektronicky zpracovatelné údaje (26,5 %), a to u rozhodnutí v dědických věcech, kde je notářům právní úpravou uložena povinnost vyplnit ohlášení, při jehož tvorbě skrze internetovou aplikaci tyto údaje vznikají obdobně jako při vyplňování návrhu na vklad. K většině vkladových listin předkládaných soudy však data ve strukturované podobě nejsou dostupná. Přitom základní údaje, které jsou obsahem těchto listin (zejm. údaje o čísle jednacím, o účastnících příslušného řízení apod.), jsou jistě uloženy v systémech spisové služby, příp. dalších systémech, které soudy a soudní exekutoři při tvorbě a uchovávání svých písemností používají.

Zavedení povinnosti pro veřejnou správu vytvářet rozhodnutí tak, aby obsahovalo nutná strukturovaná data, by zjednodušilo další zpracování rozhodnutí orgánů veřejné moci nejen ze strany katastrálních úřadů, ale i jejich adresátů, právních zástupců adresátů a veřejné správy obecně. Podmínkou by samozřejmě bylo, že tyto údaje by byly vyhotovitelem rozhodnutí vyjádřeny způsobem umožňujícím jejich propojení s údaji základních registrů.

Zápisy záznamem, poznámkou a zápisy jiných údajů a jejich změn 


Z pohledu systematické elektronizace se jako vhodná jeví skupina podkladů zasílaných soudními exekutory, a to za předpokladu, že by bylo přijato již zmíněné řešení - zavedení povinné strukturované vrstvy obsahující základní údaje z rozhodnutí či potvrzení. V současné době tuto povinnost nemají.

Plná elektronizace přichází v úvahu rovněž tam, kde je jediným podkladem pro zápis žádost. K rozšíření těchto případů by přispělo vyšší využívání datových schránek fyzickými osobami. Ty jsou však v současné době spíše demotivovány, protože právní úprava namísto toho, aby se zřízením a aktivním používáním datové schránky spojovala výhody, s nimi spojuje sankce - viz § 72 odst. 4 a § 247a daňového řádu.

Žádné komentáře:

Okomentovat