Mají být všechna data státu zdarma?

Velmi často se někde objeví názor, že by měl stát dávat všechna data, která má, a které nepodléhají utajení, zdarma. Prakticky to samé platí i pro poskytované služby. Na jednu stranu je to představa poměrně líbivá, i pro mě. Jsem informatik a v datech se rád hrabu, takže bych s tím souhlasil. Na první poslech logicky zní i argument typu "zaplatili jsme si to z daní", který je občas v těchto souvislostech slyšet. Proti faktu, že by to mohlo rozjet další podnikání a služby občanům, také nelze nic namítat. Bohužel to má ale i druhou stránku, kterou si lidé hned neuvědomí.

Stanovené příjmy

O tomhle faktu se moc veřejně neví, nebo jsem na něj alespoň zatím nikde, u podobných diskuzí,  nenarazil. Státní úřady, přinejmenším některé, mají ze zákona, který reprezentuje Zákon o státním rozpočtu, stanoveny příjmy, které musí splnit (lidově řečeno "vybrat peníze"). Jsou dvoje typy příjmů - daňové (typicky správní poplatky) a nedaňové, mezi které patří příjmy za úplatu (neplést s úplatkem :-), pojem je opakem k bezúplatně poskytovaným věcem).

ČÚZK měl pro rok 2017 rozpočtem stanoveny následující podmínky (zdroj Výroční zpráva ČÚZK za rok 2017):
"Schválený státní rozpočet pro kapitolu 346 Český úřad zeměměřický a katastrální na rok 2017 byl stanoven ve výši 700 mil. Kč pro příjmy a v objemu 3 048,8 mil. Kč pro výdaje. Rozpočet daňových příjmů zahrnující správní poplatky byl stanoven ve výši 550 mil. Kč, jeho plnění dosáhlo objemu 651,8 mil. Kč, tj. 118,5 %. Nedaňové příjmy v roce 2017 byly kapitole stanoveny ve výši 150 mil. Kč a byly naplněny objemem 237,7 mil. Kč, tj. plnění na 158,5 %. "

Pokud tyto stanovené příjmy nejsou splněny, tak dochází směrem k nám ke krácení výdajů ze státního rozpočtu, což má přímý dopad do investičních činností atd. a není to příjemná situace. Takže i státní úřady jsou nuceny vybrat peníze za svoji činnost a pokud se tak nestane, jsou penalizovány. Není to tak, že je jedno, kolik příjmů mají. Pokud bychom měli všechna data poskytovat zdarma, tak o část těchto příjmů přijdeme. To by bylo třeba zohlednit ve státním rozpočtu, aby s tím počítal. To se ale dnes neděje a i proto se musíme snažit data prodávat.

Je to komplikované i tím, že zdaleka nemůžeme být tak pružní, jako soukromé firmy. Nemůžeme si udělat "Black friday". Nemůžeme jednoduše upravit výši správních poplatků a úplat. To, co soukromá firma je schopna udělat lusknutím prstu, musí státní instituce prohnat přes zákony a vyhlášky, což je věc minimálně na 1/2 roku, když to jde velmi dobře. Naše ceny jsou stanoveny vyhláškou 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.

Problém z příjmů byla také jeden ze zásadních připomínek, které jsme v roce 2017 zasílali při připomínkování návrhu usnesení vlády ČR  "o zveřejňování dat, která jsou vedena v informačních systémech veřejné správy spravovaných ústředními správními úřady, jako otevřených dat".

Obecný přístup

I kdyby se problém příjmů vyřešil, tak zde je podle mě ještě závažnější otázka. Opravdu chceme, aby byla všechna státní data zdarma? Z jakého důvodu? Pořízení dat něco stojí, zadarmo nic není. Státní úřady mohou všechna data dávat zdarma, ale tím se se sníží příjmy rozpočtu a pravděpodobně se tak budou muset zvýšit daně, aby tento výpadek pokryly. 

Co je ale správná cesta? Mají všichni plošně platit za něco, co je nezajímá? Proč by si to nemohli zaplatit pouze Ti, kterých se to týká? Já nechci z daní platit data pro Pepíka z Horní dolní. Jsem zastáncem toho, že by daně měly být stanoveny tak, aby pokrývaly pouze široké plošné výdaje státu, u kterých by bylo ve výsledku dražší platit položkově. Za věci, které plošné nejsou, by měly platit jen zájmové osoby, ne všichni. Jaké procento lidí je využije? Bude to většina obyvatel? To mi připomíná spíše socialismus. 

Závěr 

Poskytovat plošně státní data mi z výše uvedeného důvodu nedává smysl. Je ale určitě obtížné najít tu správnou hranici, aby byly spokojeny obě strany, jak stát, tak jeho obyvatelé. Tato problematika není jednoduchá a celá věc není tak černobílá, jak by se na první pohled mohlo zdát.

PS: Pokud chceme data zdarma, musíme ulevit státnímu rozpočtu. Můžete to udělat i vy, třeba tím, že si zřídíte jako fyzické osoby datovou schránku. V našem případě to v našem rozpočtu (nikoli v rozpočtu státu, ale i tak je to celkově levnější) ušetří náklady na poštovné (zdroj Výroční zpráva ČÚZK za rok 2017) a budeme je moci použít na jiné věci:

Služby pošt byly čerpány ve výši 138,1 mil. Kč a vykázaly po loňském snížení opět nárůst o 2 mil. Kč oproti roku 2016

Otevřenost katastru v EU

Občas se vyskytnou diskuze, zda je správně, že je katastr nemovitostí v České republice veřejný a otevřený. Kolegové prošli lokální katastry (land register, LR) některých států a vyrobili přehled, jak je to v EU (+ i někde jinde). Výsledek jejich zkoumání naleznete v tabulce s přehledem otevřenosti katastru v EU.

Raději upozorňuji, že je to pojato zjednodušeně a získáním informací se myslí výpis na jednotlivou nemovitost. Mnohde totiž vůbec nelze nijak získat žádný přehled vlastnictví ani kopii listiny. Někde to získat lze, ale po prokázání právního zájmu (pro listiny to platí s tímto omezením dokonce i na Slovensku, pro přehled vlastnictví zase v Rakousku). 

Primárním zdrojem dat byla stránka http://www.doingbusiness.org/.  

Všechna státní data jako otevřená (Open data)

Příznivci otevřených dat, oslavujte a radujte se. V pátek 22.9.2017 nám přišel k připomínkám níže uvedený návrh usnesení vlády ČR  "o zveřejňování dat, která jsou vedena v informačních systémech veřejné správy spravovaných ústředními správními úřady, jako otevřených dat".

Tento návrh zjednodušeně řečeno říká, že všechna neprovozní data vedená v IS státní správy by měla být zpřístupněna jako otevřená data, pokud tomu nebrání nějaké jiné právní předpisy. Týká se to dat, které jsou vedena v IS, které budou vytvořeny nebo rozvíjeny a využitím zákona o zadávání veřejných zakázek. Zjednodušeně řečeno, pokud budeme po 1.1.2018 dělat veřejnou zakázku (VZ) na nový systém nebo na podporu stávajícího, tak už s tím  musí počítat.

Záměr je to podle mě velmi dobrý a chvályhodný a směřuje k tomu, aby se na otevřená data myslelo při vypisování nových VZ, což je správná cesta. Bohužel ale dojem z tohoto záměru velmi kazí fakt, že pro jeho připomínky se použila zkrácena lhůta, konkrétně je musíme odeslat do 29.9.2017. Reálně na připomínky máme 3 dny, protože 28.9.2017 je státní svátek a většina lidí má na 29.9.2017 naplánovanou dovolenou, takže je musíme dát dohromady do 27.9.2017, tj. 3 dny, přičemž otázek a nejasností v dané problematice je spousta.

Na první pohled to vypadá, že není  žádný problém. Ale když jsme se rychle trochu zamysleli nad možnými dopady na nás, tak jsme zjistili, že vlastně ani přesně nevíme, co vše pod otevřená data spadá.  Podle  §3 odstavce (11) zákona o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb. je definice otevřených dat následující:

"Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat".

Pokud by se někdo zaradoval, že všechny úřady budou muset zveřejnit například i data z personálních systémů, tak ho rovnou zklamu, protože tato povinnost se naštěstí (jinak bychom se z toho asi zbláznili) nevztahuje na provozní systémy, které jsou definovány takto:
"Provozní informační systém - informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní 
provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, nesouvisející bezprostředně 
s výkonem veřejné správy – viz § 2 písm. u) zákona o ISVS."

Uvedu pár okruhů a otázek, které mě napadly při prvním přemýšlení. Jedním z okruhů je například náš výměnný formát ISKN (NVF), který obsahuje prakticky všechna data ISKN. Je strojově čitelný a je dokumentovaný. Dnes je ale placený, není dostupný online dálkovým přístupem, není veřejný a obsahuje osobní údaje. Stačí tedy, pokud ho zveřejníme dálkovým způsobem?

1) Veřejný = zdarma?

Pokud stačí jeho zveřejnění, může být placený, nebo musí být poskytován zdarma? Pokud zdarma, tak co se stane našimi příjmy, které musíme povinně odvádět do státního rozpočtu? Není to zrovna malá částka (pozn. možná to nevíte, ale i když jsme státní správa, tak máme nařízenu splnit určitou velikost příjmů, kterou musíme odvést do státního rozpočtu, na kterou jsou vázány naše výdaje a když ji nesplníme, tak máme docela problém).

2) Osobní údaje 

Co s osobními  údaji, které ve výměnném formátu jsou?

Máme je z něj nějak vyřezávat, kvůli GDPR?  Když není veřejný a víme, komu byl poskytnut, tak je to rozdíl proti stavu, že bude někde veřejně dostupný. Už dnes máme problém s ÚOOÚ, kterému se nelíbí, že jsou v katastru zveřejňována rodná čísla (pozn. je to odvěký spor, protože katastr je ze zákona veřejný). Pokud si někdo koupí list vlastnictví, tak je to velký rozdíl proti tomu, když by si hromadně a anonymně stáhl výměnný formát s osobními údaji všech vlastníků a jiných oprávněných všech nemovitostí ČR.

3) Veřejné = přístupné anonymně?

Pokud je něco zveřejněno jako open data, tzn. veřejně online dostupné, znamená to, že to musí být dostupné i anonymně? Nebo to může být přístupné jen po registraci, abychom věděli, kdo data odebral? Souvisí to i s předchozím odstavcem.

4) Stačí zveřejnit výměnný formát?

NVF obsahuje prakticky všechna zajímavá data z ISKN. Stačí tedy, pokud ho zveřejníme a splníme tím naši povinnost? Máme spoustu jiných výstupů, které využívají stejná data, jako jsou ta v NVF. Problém v tom, že například Výpis z KN je tak komplikovaný výstup, který, jak si troufám tvrdit,  nedokáže nikdo na základě dat z NVF správně sestavit tak, aby odpovídal tomu od nás (často i my s ním máme problémy :-) ). Dnes je poskytován elektronicky. Musí být dostupný i jako otevřená data nebo ne? Takových výstupů a sestav máme mnoho.

5) Náklady
Zveřejňování všech dat jako otevřené nepochybně přinese i náklady na úpravy existujících IS (nové s tím budou počítat, tak to tak strašné nebude) a infrastrukturu, což plyne i ze zkušeností států, které již takto data poskytují. V tento okamžik je obtížné náklady vyčíslit, v rámci návrhu usnesení jsou obecně rozmělněny do běžných rozpočtů jednotlivých organizací.

Mohl bych pokračovat dál. Výše uvedené otázky jsou jen to, co nás rychle napadlo. 

Jednodušší je to u RÚIAN. Ten má výměnný formát VFR, který je už dnes veřejný, zdarma, osobní údaje neobsahuje a můžeme ho celkem bez problémů jako open data v katalogu zveřejnit.

Zkrácená lhůta na připomínky u sice krátkého, ale závažného materiálu, který má velké dopady, je hodně podivná. Nenapadá mě žádný důvod, proč by v tomto případu mělo být využito zkrácené připomínkové  řízení, které se má používat ve výjimečných situacích a má být řádně odůvodněno:

Tohle je navíc naplánované tak, že je přes státní svátek a velmi pravděpodobné dovolené, což nám neumožní udělat kvalitní připomínky, protože záběr je velmi široký. Argument může být, že se to týká až VZ po 1.1.2018, ale to nemění nic na tom, že připomínky musíme dávat k záměru jako takovému, v obecné rovině. 

Celé je to podivné a "zkráceně zkrácený" termín vnáší pochybnosti, zda to není spíše jen rychlé politické rozhodnutí za účelem jeho bezproblémového protlačení ještě před volbami, aby v nich mohlo být patřičně využito. V materiálu "odůvodněno" takto:

Zveřejňování státních dat jako otevřená je určitě správná cesta, ale rozhodně bych to takto neuspěchával. Usnesení dále vůbec neřeší případné dopady na právní úpravy, které určitě v mnoha případech vzniknou, jinak nebude možnost publikace otevřených dat plnohodnotná. Ale to se už opravdu ve 3 dnech nedá zvládnout promyslet. Bohužel to vypadá jen jako předvolební, rychlý výkřik, bez nějakého hlubšího promyšlení. 

Úkol je zadán, tak ho musíme nějak zvládnout. Musíme jen doufat, že nenastane žádná mimořádná situace, který by způsobila vyhlášení veřejné zakázky na něco pro ISKN po 1.1.2018 (i to už jsme museli), protože pak by se už i na ISKN tato povinnost vztahovala. ISKN bohužel na tuto situaci není připraven, protože je rozdíl poskytovat NVF offline způsoben, na objednávku, nebo ho mít dostupné online, pro všechny a ještě možná s upravenými daty. Generování NVF je v ISKN nejnáročnější dávková úloha. Museli bychom tam úpravu pro otevřená data nějak rychle doplnit, doslova a písmene dolepit", což nemám rád, takové divoké úpravy moc systémově řešit nelze.

Po vyřešení výše uvedených dotazů (a spoustě dalších) začneme ISKN na tuto situaci připravovat a plánovat úpravy v rámci jeho normálního životního cyklu.

PS: Pro zajímavost - ČÚZK má v současné době ze všech státních orgánů nejvíce datových dat v Národním katalogu otevřených dat