Stanovené příjmy
O tomhle faktu se moc veřejně neví, nebo jsem na něj alespoň zatím nikde, u podobných diskuzí, nenarazil. Státní úřady, přinejmenším některé, mají ze zákona, který reprezentuje Zákon o státním rozpočtu, stanoveny příjmy, které musí splnit (lidově řečeno "vybrat peníze"). Jsou dvoje typy příjmů - daňové (typicky správní poplatky) a nedaňové, mezi které patří příjmy za úplatu (neplést s úplatkem :-), pojem je opakem k bezúplatně poskytovaným věcem).ČÚZK měl pro rok 2017 rozpočtem stanoveny následující podmínky (zdroj Výroční zpráva ČÚZK za rok 2017):
"Schválený státní rozpočet pro kapitolu 346 Český úřad zeměměřický a katastrální na rok 2017 byl stanoven ve výši 700 mil. Kč pro příjmy a v objemu 3 048,8 mil. Kč pro výdaje. Rozpočet daňových příjmů zahrnující správní poplatky byl stanoven ve výši 550 mil. Kč, jeho plnění dosáhlo objemu 651,8 mil. Kč, tj. 118,5 %. Nedaňové příjmy v roce 2017 byly kapitole stanoveny ve výši 150 mil. Kč a byly naplněny objemem 237,7 mil. Kč, tj. plnění na 158,5 %. "
Pokud tyto stanovené příjmy nejsou splněny, tak dochází směrem k nám ke krácení výdajů ze státního rozpočtu, což má přímý dopad do investičních činností atd. a není to příjemná situace. Takže i státní úřady jsou nuceny vybrat peníze za svoji činnost a pokud se tak nestane, jsou penalizovány. Není to tak, že je jedno, kolik příjmů mají. Pokud bychom měli všechna data poskytovat zdarma, tak o část těchto příjmů přijdeme. To by bylo třeba zohlednit ve státním rozpočtu, aby s tím počítal. To se ale dnes neděje a i proto se musíme snažit data prodávat.
Je to komplikované i tím, že zdaleka nemůžeme být tak pružní, jako soukromé firmy. Nemůžeme si udělat "Black friday". Nemůžeme jednoduše upravit výši správních poplatků a úplat. To, co soukromá firma je schopna udělat lusknutím prstu, musí státní instituce prohnat přes zákony a vyhlášky, což je věc minimálně na 1/2 roku, když to jde velmi dobře. Naše ceny jsou stanoveny vyhláškou 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.
Problém z příjmů byla také jeden ze zásadních připomínek, které jsme v roce 2017 zasílali při připomínkování návrhu usnesení vlády ČR "o zveřejňování dat, která jsou vedena v informačních systémech veřejné správy spravovaných ústředními správními úřady, jako otevřených dat".
Obecný přístup
I kdyby se problém příjmů vyřešil, tak zde je podle mě ještě závažnější otázka. Opravdu chceme, aby byla všechna státní data zdarma? Z jakého důvodu? Pořízení dat něco stojí, zadarmo nic není. Státní úřady mohou všechna data dávat zdarma, ale tím se se sníží příjmy rozpočtu a pravděpodobně se tak budou muset zvýšit daně, aby tento výpadek pokryly.
Co je ale správná cesta? Mají všichni plošně platit za něco, co je nezajímá? Proč by si to nemohli zaplatit pouze Ti, kterých se to týká? Já nechci z daní platit data pro Pepíka z Horní dolní. Jsem zastáncem toho, že by daně měly být stanoveny tak, aby pokrývaly pouze široké plošné výdaje státu, u kterých by bylo ve výsledku dražší platit položkově. Za věci, které plošné nejsou, by měly platit jen zájmové osoby, ne všichni. Jaké procento lidí je využije? Bude to většina obyvatel? To mi připomíná spíše socialismus.
Závěr
Poskytovat plošně státní data mi z výše uvedeného důvodu nedává smysl. Je ale určitě obtížné najít tu správnou hranici, aby byly spokojeny obě strany, jak stát, tak jeho obyvatelé. Tato problematika není jednoduchá a celá věc není tak černobílá, jak by se na první pohled mohlo zdát.
PS: Pokud chceme data zdarma, musíme ulevit státnímu rozpočtu. Můžete to udělat i vy, třeba tím, že si zřídíte jako fyzické osoby datovou schránku. V našem případě to v našem rozpočtu (nikoli v rozpočtu státu, ale i tak je to celkově levnější) ušetří náklady na poštovné (zdroj Výroční zpráva ČÚZK za rok 2017) a budeme je moci použít na jiné věci:
Služby pošt byly čerpány ve výši 138,1 mil. Kč a vykázaly po loňském
snížení opět nárůst o 2 mil. Kč oproti roku 2016
