aneb když
se nedaří dohody na mezinárodní úrovni a občasné jsou v pasti…
Níže
uvedený text je v rámci snahy o snadnější čitelnost upravena část důvodové
zprávy návrhu na změnu vyhlášky č. 357/2013 Sb., o
katastru nemovitostí. Pro zájemce je plný text dostupný ve veřejném eKLEPu pod ID KORNBF7JRXNU.
Dne
17. 8. 2015 vstoupilo v účinnost nařízení
Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu
rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření
evropského dědického osvědčení (dále jen „Nařízení“).
V souvislosti
s aplikací Nařízení však vyvstal zásadní praktický problém, pokud jde o zápis
nabytých práv do katastru nemovitostí na základě evropských dědických osvědčení. Konkrétně jde o odlišné pojímání označení majetku, který
tvoří pozůstalost podle německého a českého práva. Ačkoli v obou
státech se uplatní v dědickém právu zásada
univerzální
sukcese, německé soudy na jejím základě považují za nepřípustné uvádět
jednotlivé předměty pozůstalosti v evropském dědickém osvědčení.
Na druhé
straně podle českého práva nelze provést vklad vlastnického práva do katastru
nemovitostí na základě listiny, ve které není dotčená nemovitost náležitě
označena.
Katastrální
úřady proto návrhy vklad doložené evropským dědickým osvědčením vydaným
Spolkovou republikou Německo zamítají.
Ministerstvo
spravedlnosti se opakovaně pokusilo věc řešit na expertní i politické úrovni,
avšak doposud se nepodařilo německou stranu o změně jejich postupu
přesvědčit. Reakce německé strany byla vždy nekompromisní – německé orgány jsou
přesvědčeny, že Nařízení nenutí členské státy přizpůsobit svou vnitrostátní
praxi či právní úpravu.
Interpretace
Nařízení ze strany německých soudů má v praxi negativní dopad na dědice
(české, německé i ze třetích států), kteří se tak dostávají do patové
situace. Česká republika není jediným státem EU, kde je třeba tento problém
řešit, s obdobnými obtížemi se setkávají občané a úřady též např.
v Rakousku, Chorvatsku, Polsku nebo na Slovensku. Ani tyto státy nebyly
schopny dosáhnout jakékoli dohody s německou stranou a rozhodly se
řešit tuto problematiku v rámci svých vnitrostátních právních řádů.
Vzhledem ke společným hranicím České republiky se Spolkovou republikou Německo
a velkému množství smíšených rodin žijících v obou státech se
problémy s uplatňováním evropských dědických osvědčení stávají stále
palčivějšími a je zapotřebí najít reálné a účinné řešení pro občany, kteří
jsou momentálně v neřešitelné situaci.
Navrhovanou změnou
jsou tak nově stanoveny listiny pro zápis práv do katastru nemovitostí
v případě univerzální
sukcese s mezinárodním
prvkem. Aplikace tohoto ustanovení je možná pouze za podmínek, že se jedná o
univerzální sukcesi, v listině nejsou uvedena práva nebo nemovitosti, na
něž se univerzální sukcese vztahuje, a zároveň jejich uvedení v listině brání
právní řád členského státu EU, ve kterém byla tato listina vydána.