středa 25. prosince 2019

Recenze audioknihy Letecké katastrofy a jejich vyšetřování

Jako příznivce dokumentárního televizního seriálu Letecké katastrofy, který má již 180 epizod (neviděl jsem všechny), jsem uvítal stejnojmennou knihu od Lukáše Musila, která vyšla v audio verzi. Kniha průřezově popisuje 40 leteckých havárií, které se staly od roku 1946.



Jednotlivé kapitoly jsou samostatné události a jsou jasně strukturované do částí:

úvod – průběh události – příčina – přijatá opatření

Pokud znáte zmíněný TV seriál, budete jako doma, kniha je mu velmi podobná. Proti seriálu má kniha z mého pohledu dvě výhody a jednu nevýhodu.

Jako první výhodu považuji fakt, že je kniha u každého příběhu oproštěna od úvodní omáčky. V TV seriálu je vždy na začátku každé epizody poměrně dlouhá pasáž ve stylu:

„Pan Novák se ten den vracel z Londýna, kde byl na služební cestě. Letadlo stihl na poslední chvíli, protože cestou na letiště byla velká dopravní zácpa“. 

Tato část tvoří odhadem ¼ celkového času a nikdy mě nebavila. Naopak kniha čtenáře/posluchače na začátku kapitoly rychle seznámí se základními fakty (číslo letu, datum, stručný popis,…) a pak již přejde k vlastnímu popisu události.

Druhá výhoda knihy proti TV verzi je fakt, že se neopakují popisy/vysvětlování termínů a pojmů, např. „rychlost V1“, „střih větru“, „ILS“ atd. Každý pojem je vysvětlen pouze při prvém výskytu. Klade to sice vyšší nároky na posluchače, který si je musí pamatovat, ale není jich mnoho.
Pozn.: Protože jsem poslouchal audio verzi tak nevím, zda není součástí tištěné knihy rejstřík.

Dostávám se k nevýhodě, kterou je pro mě absence podrobnějšího popisu vyšetřování. Kniha jde většinou přímo k příčině události. TV seriál byl v této oblasti popisnější, protože součástí byly i zajímavé slepé uličky, do kterých se vyšetřovatelé často dostali. Toto ořezání je zřejmě daň za to, že kniha obsahuje 40 příběhů, které nemohly být moc dlouhé. Raději bych uvítal při zachování celkové délky třeba jen 20 příběhů, ale s podrobnější vyšetřovací fází.

Součástí obdobných dokumentárních děl bývají často nepřesnosti, které pozná ten, kdo se v dané problematice lépe orientuje. Jsou většinou způsobeny nutným zjednodušováním, aby text nebyl příliš odborný a problematiku pochopil i laik. Já, v této oblasti velký laik, jsem nic nezaznamenal.

Audio zpracování je na dobré úrovni, Valérie Zawadská se dobře poslouchá. Audioverze je pojata částečně jako dramatizace, takže se například při přehrávání rozhovorů mezi letadlem a řídící věží pokouší navodit dojem vysílačky, někdy až moc na úkor srozumitelnosti. Jednotlivé kapitoly jsou odděleny krátkými hudebními předěly, které neruší. Rozlišeny jsou i části s vysvětlováním pojmů. Celkově k režii nemám větší výhrady.

Knihu hodnotím 80 % a nebojím se ji doporučit příznivcům literatury faktu. Je přehledná, informativní a nezahlcuje čtenáře zbytečnostmi, byť bych uvítal podrobnější popis cest, kterými se vyšetřování ubíralo. Určitě si rád poslechnu i druhý díl Letecké katastrofy 2, který ale zatím nevyšel v audio verzi.

Poznámka na závěr: Jako nejděsivější bych vybral kapitolu Daň za pokrok, která popisuje příběh poválečného vývoje dálkového letounu Comet. Počet havárií je odstrašující. Byla to opravdu „Daň za pokrok“, které byla způsobena pohybem v tehdy neprobádaných oblastech.

Žánr: Literatura faktu

Tištěná verze
Autor: Lukáš Musil
Vydáno: 2018, Nakladatelství Regia
Počet stran: 288
ISBN: 978-80-87866-39-9

Audiokniha
Délka: 10 hodin 33 minut
Interpret: Valérie Zawadská

sobota 2. listopadu 2019

Hry, které se vejdou do boot sektoru

David Murray (The 8-Bit Guy) na svém Youtube kanále zveřejnil krátké a pěkně zpracované video o hrách, které se vejdou do boot sektoru. To znamená, výsledná velikost po zkompilování nepřesáhne jak 512 byte.

Je samozřejmostí, že takové hry se píší v nízkoúrovňovém Assembleru nebo strojovém kódu, což byla běžná praxe programování her na 8bitech. Já si spíše z dob 286 pamatuji temnější stránky - boot viry (u nás mezi nejznámější patří asi slovenský OneHalf).

Ale zpět ke hrám. Pokud se chcete inspirovat nebo si vyzkoušet nějakou takovou hru naprogramovat, tak se podívejte na stránky mexického vývojáře jména Óscar Toledo Gutiérrez, který se právě takovýmto programováním zabývá. Mezi jeho díla mimo jiné patří:
Až na Tinyasm se vše vejde do 512 byte. Všechny zdrojové kódy jsou k dispozici na jeho Githubu.

Oskar o programování her napsal i pěknou knihu Programming Boot Sector Games.
Kniha Programming Boot Sector Games
Knihu lze koupit v tištěné verzi jako paperback nebo hardcover nebo a jako e-book (úplně dole na stránce, která vypadá sice podezřele, ale nákup přes PayPal proběhl bez problémů a dostanete PDF). V knize jsou vysvětleny i základy assembleru.

Doporučit mohu také výukové materiály Nicka Blundella, zejména Writing a Simple Operating System.

Vyzkoušení

Připravil jsem krátký postup, jak si vyzkoušet takovou hru zprovoznit:
  • stáhněte si a nainstalujte emulátor DosBox
  • stáhněte si The Netwide Assembler (verze 2.14 pro Windows x64), archiv si rozbalte např. do složky "C:\NASM"
  • stáhněte si zdrojový kód (pillman.asm) hry Pillman a uložte ho např. do složky "C:\Pillman"
  • spusťte příkazový řádek Windows a zkompilujte hru pomocí příkazu
    "C:\NSAM\nasm.exe -f bin C:\Pillman\pillman.asm -o C:\Pillman\pillman.bin"
  • spusťte DosBox a zadejte v něm příkaz "boot C:\Pillman\pillman.bin"
Pokud chcete něco jednoduššího, tak můžete zkusit obyčejné "Hello" z výše uvedeného materiálu Writing a Simple Operating System (PDF):

; A simple boot sector that prints a message to the screen using a BIOS routine.
;
mov ah, 0x0e ; int 10/ ah = 0eh -> scrolling teletype BIOS routine
mov al, 'H'
int 0x10
mov al , 'e'
int 0x10
mov al , 'l'
int 0x10
mov al , 'l'
int 0x10
mov al , 'o'
int 0x10
jmp $ ; Jump to the current address ( i.e. forever )
;
times 510 -($-$$) db 0 ; Pad the boot sector out with zeros
;
dw 0xaa55 ; Last two bytes form the magic number so BIOS knows we are a boot sector.



Jestli vás tato oblast zaujala, přidávám pár užitečných odkazů:
Ještě jsi pamatuji, že existovala česká verze TechHelpu, která se jmenovala SYSMAN. Bohužel ji už ale nemohu nikde najít. Pokud o ní víte, dejte prosím odkaz do diskuze.