úterý 26. prosince 2017

Recenze audioknihy „Jørn Lier Horst – Honicí psi“

Když jsem tuto audioknihu kupoval, tak jsem moc netušil, co od ní čekat a přemýšlel, zda má vůbec smysl kupovat 8. díl11 dílné série, protože pouze tento díl vyšel jako audiokniha.


Hlavním hrdinou je policista William Wisting, kterému do profesního života zasáhne případ vraždy mladé dívky. Stal se sice před 17 lety a pachatel byl odsouzen a odpykal si trest, ale po svém propuštění za pomocí advokáta vznesl obvinění, že byly zmanipulovány důkazy a byl odsouzen neprávem. Vyšetřování před 17 lety vedl právě William Wisting, který teď musí čelit obvinění ze zanedbání povinností a falšování důkazů. Současně se rozjede paralelní příběh týkající se jeho dcery, novinářky Line, která se snaží usilovnou prací na jiném případu odložit zveřejnění obvinění jejího otce a dát mu čas se na vše připravit.

Nečekejte zde žádný humor, jako například v Případech oddělení Q (mimochodem, také skvělá věc). Styl knihy mi velmi připomněl mou oblíbenou sérii Joona Linna. William Wisting je stejně jako Joona Linna starší a zkušený policista. Není to žádný „střelec“ ale rozvážný člověk, který nad vším detailně přemýšlí a uvažuje.  

Příběh je psán bez výraznějších hluchých míst a rychle vás do sebe vtáhne. Líbí se mi, že zakončení je úplné, vše je řádně vysvětleno a objasněno. Přesně víme, co se s každou důležitou postavou stalo. Mile mě překvapil překlad, který je částečně uzpůsoben našim pojmům. Setkáváme se například s pojmem generální inspekce bezpečnostních sborů a dokonce i se slovníkem z mého oboru - katastrální úřad, katastrální mapa, číslo popisné a evidenční, letecký snímek, které jsou správně použity, což jsem snad ještě neviděl.

Ke knize mám pár výtek. Nepochopil jsem dělení do kapitol, kterých je 84. Občas jsem měl pocit umělého rozdělení textu. Kdyby jich byla polovina a byly delší, vůbec by to neuškodilo. To je ale detail.
Druhá výtka je ve vlastnímu audiu - nezvykl jsem si na hlas Zdeňka Kupky. Je to hodně subjektivní věc, ale Pavel Rímský by mi zde sedl o mnoho lépe.
Třetí výtka souvisí s kombinací textu a audia. Vlastně to není výtka, spíše problém, který tímto spojení vznikl. V knize jsou dvě postavy – Line a Linea. Jejich jména znějí velmi podobně a při poslechu jsem byl z počátku zmaten, než mi došlo, že to jsou dvě postavy a dokázal je rozlišovat. To by se zřejmě při čtení knihy nestalo. Když to ale už víte a budete si na to dávat pozor, tak s tím problém mít nebudete.

S knihou jsem byl i přes výtky velmi spokojen a je škoda, že nejsou do audioverze převedeny všechny díly této série. Mohu ji vřele doporučit.