úterý 28. března 2017

Pozor na Hlídač smluv II - další (a horší) dezinformace

Před několika dny jsem uveřejnil příspěvek o tom, že Hlídač smluv má několik problémů. Ve stručnosti je zrekapituluji:

1) Uvádí nedostatky i v případech, kdy se o nedostatek nemusí jednat (nulová cena smlouvy). Tento problém není vyřešen.
2b) Objednatelem zneplatněné smlouvy prezentuje jako neplatné. Tento problém je již vyřešen.
2a) Zaměňuje pojmy jako číslo smlouvy, ID smlouvy a ID verze smlouvy, což jednak ztěžuje orientaci mezi Hlídačem smluv a Registrem smluv, ale také nafukuje počty smluv. Tento problém není vyřešen.
3) V některých případech funkce pro hledání souvisejících smluv připomíná generátor náhodných smluv. Tento problém je uznán jako chyba a je v řešení.

Aby toho nebylo málo, tak jsem narazil na další problém, tentokrát podle mě ještě závažnější. Podívejte se například na naše statistiky: https://www.hlidacsmluv.cz/Subjekt/00025712


Trochu rozeberu „vítěze“, Oracle Czech s.r.o. Podle hlídače jsme s Oracle uzavřeli smlouvy za 648 mil. Kč, což je na první pohled šílené číslo a sám jsem se divil, kde jsme na to vůbec vzali peníze. Tak jsem se na to podíval: https://www.hlidacsmluv.cz/hledat?Q=icoPrijemce:61498483%20AND%20icoPlatce:00025712



Zajímavé jsou žluté položky (zbývající dvě jsou nepodstatné). Součet cen těchto položek je 648 mil Kč. Problém je v tom, že Hlídač slepě sečítá vše, co mu přijde pod ruku. Když se podáváte, tak je tam jedna smlouva + 3 dodatky, které mění původní smlouvu. Takže z uvedených cen platí pouze poslední, u dodatku č. 3, což je 152 mil Kč. Oproti původním 648 mil. Kč je to docela rozdíl. Na veřejnost 648 mil. Kč působí úderněji a větší rozruch, ale opravdu to není pravda.

Podobně by dopadly všechny naši dodavatelé na prvních 4 místech. Takto vypadáme, že vydáváme astronomické částky, ale realita je zcela, opravdu zcela někde jinde. U těch dalších dodavatelů je obdobný problém, ale s jinou příčinou. Hlídat totiž nerozlišuje rámcové a dílčí smlouvy. Běžně se dělá to, že se uzavře rámcová smlouva na nějakou částku a pak se uzavírají dílčí smlouvy, které se „musí“ vejít do té rámcové. Když tedy uzavřeme rámcovku za 200 mil. Kč (to se neplatí, ale částka ve smlouvě je) a v rámci ní dvě dílčí smlouvy, jednu na 80 mil. Kč a druhou na 100 mil Kč, tak zaplatíme 80+100=180 mil. Kč, jenže Hlídač to napočítá jako 200 + 80 + 100 = 380 mil. Kč.

Až někde od Hlídače uvidíte informaci typu, že nějaký systém stál X Kč, nebo že nějaký úřad protěžuje firmy Y, protože má s ní uzavřeny smlouvy za Z Kč, tak si dejte velký pozor, protože to nemusí být vůbec pravda.

Tento problém je z mého pohledu velmi vážný a jen se utvrzuji, že je potřeba s údaji, které prezentuje Hlídač smluv, pracovat velmi opatrně a obezřetně. Nenechte se jím zmást a zmanipulovat, což platí i v předchozích případech.

Abych ale neskončil tak negativně, tak si na té věci najdu i něco pozitivního – vlastně jsme strašně dobří, protože s rozpočtem na IT 1000 mil. Kč (příklad) nějak podle hlídače úspěšně dokážeme rozfofrovat klidně 4000 mil. Kč. Asi si ty peníze tiskneme na našich tiskárnách :-).

Korespondence s Michalem Bláhou č. 1 ohledně problémů Hlídače smluv

Michal Bláha souhlasil se zveřejněním naší korespondence ohledně problémů Hlídače smluv, za což mu děkuji, Doufám, že přispěje k lepšímu pochopení myšlenek obou stran. Čtěte odshora dolů a klidně napište vaše návrhy řešení.


From: Kamil Zmeskal

Sent: 24 Mar 2017, at 20:06
Subject: Re: Hlídač smluv

Dobrý den,

děkuji za Vaši reakci a i za rychlou úpravu, tak rychle změny ve st. správě většinou nezvládáme :-). Posílám e-mail, opravdu to není asi na Twitter s jeho 140 znaky. Pokud platí Vaše nabídka, tak se rád ozvu, kdy by vám to nejvíc vyhovovalo? Raději to ale i napíši, protože jen po telefonu by se to špatně vysvětlovalo. Je lepší to vidět a je případně nad čím diskutovat.

1) Cena - v legračním případě to lze vyložit i tak, že je vlastně na závadu, že to máme zadarmo. Nestudoval jsem API, ale pokud nelze přes získaná data z registru rozlišit (např. přes 0 a null), že cena chybí (schválně neuvedena/začerněna) od toho, že ve smlouvě žádná není, tak je to škoda, ale pak je to z mého opravdu textově zavádějící a navrhoval bych do nápovědy nebo na konec hlášky "Nulová hodnota smlouvy: Smlouva nemá v metadatech uvedenu cenu" doplnit něco ve smyslu "(u některých typů smluv se nemusí jednat o nedostatek)"


2) ID, verze, smlouva
Vezmu ten náš konkrétní příklad: https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/87957?Q=87957%20 , https://smlouvy.gov.cz/smlouva/87957 . V případě, že existuje více verzí smlouvy, tak bych navrhoval v hlavičce uvádět číslo smlouvy a za tím verzi. Používáte v hlavičce pojem "Smlouva č.", ale to Registr v tomto smyslu nezná. Ten zná jen ID a verzi. Číslo je tam použito jako č.j. objednatele, tedy něco jiného, jak číslo prezentované v hlavičce Hlídačem.  Č.j. objednatele máte níže, ale také jako "číslo smlouvy" - stejný pojem.
Mám trochu pochybnost, zda vůbec používat pojem "Číslo smlouvy" namísto správného "ID smlouvy", když číslo je v registru něco jiného. Pravda ale je, že číslo je pro neznalce na rozdíl od ID známý pojem.
Dále bych do upozornění o zneplatnění smlouvy napsal, že byla nahrazena novou verzí.


3)  a Vaše vysvětlení na mém blogu - mrkněte se prosím ještě jednou, nevím, zda nevzniklo nedorozumění. Nejedná se podle mě o jednu smlouvu a více verzí. Myslím, že smlouvy https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/92681?Q=82893 (ID smlouvy:82893 ID verze:87957) a https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/46465?Q=id%3A46465  (ID smlouvy:44733 ID verze:46465) jsou zcela nezávislé a žádnou spojitost tam nevidím a ani nevím nic o tom, že bychom ať už se Stavoklima nebo s Biologickým centrem spolupracovali. Opravdu se nejedná o chybu?  Ze smlouvy https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/92681?Q=82893 máte přes "existuje související smlouva" na tu druhou odkaz, ale nemohu přijít na to, proč.



S pozdravem

Kamil Zmeškal


From: Michal Blaha  

Sent: Friday, March 24, 2017 10:18 PM
To: Zmeškal Kamil
Subject: Re: Hlídač smluv

Diky
1) neda se to odlisit. podobnych problemu je v API/XML vice, MVCR to uz 09/2016 vi a odmita to zmenit.

2) ja to zjednodusil schvalne, vetsina lidi to neresi a staci jim “souvisejici smlouvy”. Nechci bezhlave prejimat nazvoslovi MVCR, kde by to bylo na ukor srozumitelnosti
Proto jsem zvolil “cislo smlouvy”. Moc resite formalnost  ;-)

3) to vypada na chybu v hledani, resp. odkazu v detailu: spravne URL pro “souvisejici smlouvy” ma byt https://www.hlidacsmluv.cz/Hledat?Q=idsmlouvy:46465
to opravim taky hned. (druhe URL na souvisejici smlouvy v detailu dole, v sekci "Info o zaznamu” je spravne)

Diky za upozorneni.

Michal Blaha

From: Kamil Zmeskal

Sent: On 25 Mar 2017, at 11:11
Subject: Re: Hlídač smluv

Dobrý den,

1) V tom případě bych v rámci korektnosti opravdu doporučil uvést do vysvětlivky, že to nemusí být nedostatek (viz příloha Bod_1.png), dnes to působí zbytečně negativně.


2) Ono právě to zjednodušené podle mě více mate. Nejde mi teď o nějakou extra korektnost, pokud by měla být na úkor přehlednosti, ale teď je to hodně zavádějící. Prezentujete dvě verze jedné smlouvy tak, jako by to byly dvě zcela jiné, nesouvisející smlouvy. Ten, kdo se v tom nepovrtá a nebude zkoumat to, co je napsáno dole malým písmem, tak si to bude myslet a i já jsem byl hodně zmaten, co se děje.
Zkusil jsem ještě tedy další návrh, viz příloha. Je tam obdobný princip jako minule, že se místo ID verze (kterou dnes prezentujte jako číslo smlouvy), bude zobrazovat ID smlouvy nadepsané jako č. smlouvy a pokud bude existovat více verzí, tak místo ID verze bude za číslem smlouvy (ve skutečnosti ID smlouvy) uvedeno pořadové číslo zobrazené verze, stejně jako v Registru smluv. Myslím, že to bude pro uživatele průhlednější a budou se v tom snadněji orientovat, protože jim to bude sedět i na Registr smluv, viz příloha Bod_2_v1.png

S pozdravem

Kamil Zmeškal


From: Michal Blaha  

Sent: Sunday, March 26, 2017 7:09 AM
To: Zmeškal Kamil
Subject: Re: Hlídač smluv

Diky za navrhy, 2) je velmi zajimavy napad. S dovolenim bych ho zaradil u nas do planu zmen.

- jediny problem s 2) mam s tim, ze se tam pracuje s Verze 1, Verze 2, …, a pritom ID Verze je jakesi jine, krypticke cislo. To se mi nelibilo na originalnim RS.
- a druha vec je, ze soucasti unikatniho URL je ID Verze. A vysvetlovat ze cislo v URL je jine nez cislo smlouvy, a to je jine nez cislo verze…. - taky nic moc...

Michal Blaha

From: Kamil Zmeskal

Sent: 26 Mar 2017, at 13:46
Subject: Re: Hlídač smluv

Dobrý den,

2)  S tím, že pořadí verze není úplně hmatatelné, souhlasím, ale pokud to tak používá Registr smluv, tak to myslím bude pro uživatele Hlídače známé a přehlednější. Případně lze do hlavičky napsat ID verze za to pořadové číslo, třeba nějak jako v přílohách.

V URL bych využil obě ID, s doplněním prefixu v URL:
https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/smlouva/82893
https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/verze/87957
Nechal bych pro zpětnou kompatibilitu i současný formát, který bude akceptovat jen verzi.

Ono to bude podle mě lepší, protože jsem si (ke svému zděšení) všiml, že se ID smlouvy a ID verze neplní v Registru smluv z jedné sekvence, což ukazuje zrovna ta naše smlouva, a může to být promíchané:  Naše smlouva ID 82893 s ID verze 87957 ( https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/87957 ) má první další verzi ID 92681 (https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/92681 ), ale existuje i verze ID 82893  https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/82893 ) , což je úplně jiná smlouva s ID 78045, které s tou naší nemá nic společného.  Takže pokud dnes zadám do URL https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/82893 a čekám, že se mi vrátí naše smlouva, tak se hodně divím. Je podle mě škoda, pokud do URL nejde zadat ID smlouvy, ale pouze verze (dnešní stav).
nebo


Chtěl bych se Vás zeptat, zda byste nebyl proti, kdybych tuto naši komunikaci dal k tomu článku. Nechci tam dávat jednostranně jen své e-maily, to by mohlo být pro čtenáře zavádějící a pokud s tím nebudete z nějakého důvodu souhlasit, tak tam raději nebudu dávat nic. Myslím, že se ani jedna strana nemá za co stydět.

Kamil Zmeškal

From: Michal Blaha

Sent: Sunday, March 26, 2017 3:16 PM
To: Zmeškal Kamil
Subject: Re: Hlídač smluv

Dobry den,

Promyslim to ale asi to nezmenim. Me jde o jednoduchost pro novinare a sirokou odbornost...

Zverejnit to klidne muzete, diky moc

Michal Blaha
/on the road/

pátek 24. března 2017

Pozor na Hlídač smluv

Aktualizace k 28.3.2017 20:00

Zveřejněna kompletní korespondence s Michalem Bláhou ohledně těchto problémů.
Objeven a popsán nový a závaznější problém týkající se špatných statistik utracených částek.

Aktualizace k 25.3.2017 14:40

Příklad 1

Michal Bláha mi objasnil, že z dat nejde rozlišit, zda ve smlouvě skutečně chybí cena ve smyslu záměrně neuvedena, nebo že smlouva žádnou cenu oprávněně nemá (i takové smlouvy jsou). Nicméně si stále myslím, že chybějící cenu prezentovat jako "mírný nedostatek" je v těchto případech zavádějící a navrhoval jsem doplnit poznámku "(u některých typů smluv se nemusí jednat o nedostatek)".

Příklad 2

Opraven text "neplatná smlouva"  na "zneplatněná smlouva", což už není tak zavádějící. Stále z mého pohledu setrvává problém prezentování jednotlivých verzí smluv jako různých smluv tím, že Hlídač jako číslo smlouvy prezentuje ve skutečnosti verzi smlouvy a ne číslo. Nelze to pak ani jednoduše "opticky" napárovat na Registr smluv. Michal Bláha má názor, že tohle zjednodušení je pro uživatele lepší. 

Příklad 3 

Potvrzen problém/chyba, bude opravena.

Příklady 1 a 2 s Michalem Bláhou stále řeším e-mailem a snažím se ho přesvědčit. Zkusím ho požádat, zda bude souhlasit s uveřejněním e-mail komunikace, ze které bude podstatně lépe vidět, co přesně navrhuji. Nechci teď zveřejňovat jen mé e-maily, bez jeho reakcí.

Text zveřejněný 24.3.2017


Dnes jsem se chtěl podívat, jak jsme na tom s našimi smlouvami v Hlídači smluv, který provozuje Michal Bláha, známý to „pronásledovatel“ státu a úředníků.

Už jsem dřív psal, že mi připadá, že to podle mě pan Bláha občas přehání a sklouzává k demagogii, kterou je paradoxně známý jeho největší protihráč. Na druhou stranu musím ocenit jeho aktivitu, kdy do konce roku bude zdarma poradcem Ministerstva financí, která se mi opravdu líbí. Věřím, že přinese spoustu nápadů a myšlenek, ale také doufám, že si také odnese zkušenosti, jak to ve státní správě chodí a musí chodit, kvůli dodržování zákonů a předpisů, které státu hodně svazují ruce a prostě vše nejde lusknutím prstu.

Ale zpět ke Hlídači smluv. Obecně ho (resp. vlastní Registr smluv) považuji za dobrou věc a jsem rád, že něco takové existuje. Při jeho procházení jsem narazil na pár věcí, které se mi nezdají.

Příklad č. 1 - Nulová hodnota

U několika smluv máme uveden nedostatek „Nulová hodnota smlouvy: Smlouva nemá v metadatech uvedenu cenu“:


Na některé smlouvy jsem se podíval a zjistil jsem, že tam žádná cena sice není, ale být ani nemůže. Jsou to smlouvy, za které žádná strana nic neplatí. Zeptal jsem se Hlídače smluv, co zadáváme špatně a přišla odpověď že nic, že je to OK:


Dále jsem se tedy zeptal, jak máme tento nedostatek vyřešit, protože to skutečně jako nedostatek označují, přestože to žádný nedostatek není, což ale bez čtení smlouvy, případně znalosti dalších okolností, nezjistíte. Bohužel na to zatím nepřišla odpověď.

Příklad č. 2 - Neplatná smlouva

U několika smluv máme uvedeno „Neplatná smlouva“:

To mě opravdu hodně vylekalo, protože kdybychom uzavřeli smlouvu, které není platná, to by byl pěkný průšvih. V detailu smlouvy je uvedeno „Tato smlouva byla zneplatněna“ a také „Platnost záznamu: Neplatný záznam“, což zní trochu lépe, ale stále mi nebylo jasné, o co se jedná. Proč a kým byla celá smlouva zneplatněna? O co tedy jde? Vysvětlení je opět jednoduché – smlouva je platná, plnění proběhlo a bylo námi uhrazeno. Jen Hlídač smluv zřejmě neumí rozumně zpracovávat (nebo možná prezentovat) verze smluv. Ze záznamu v Registru smluv je vidět, že má smlouva dvě verze.

Hlídač smluv má sice informace o verzi uvedenu v detailu, ale prezentuje to poměrně zavádějícím způsobem. V hlavičce a všech přehledech nerozlišuje mezi číslem smlouvy a verzí, je tam uvedena pouze verze, která je ale prezentováno jako číslo smlouvy, což není pravda. Může se tedy zdát, že máme v registru neplatné smlouvy, ale jsou to vždy jen starší verze nějaké smlouvy.

Hlídač smluv, Smlouva č. 87957 (smlouva 87957 neexistuje, je to stále 82893):

Hlídač smluv, Smlouva č. 92681 (smlouva 92681 neexistuje, je to stále 82893):

V Registru smluv je jasně vidět, že se jedná stále o smlouvu 82893, které má verze 87957 a 92681.

Reakce Registru smluv na můj dotaz:


Příklad č. 3 - Podivné vazby

Při zkoumání předešle smlouvy mě ještě zarazila skutečnost, že je u ní uvedena souvislost se smlouvou 46465, která s námi nemá opravdu nic společného a žádná souvislost mě nenapadá. Požádal jsem opět o vysvětlení, jaká logická a zajímavá vazba mezi smlouvami je. Nepředpokládám, že je to vazba přes „Neplatná smlouva“.

Závěr

Při procházení Hlídače smluv si hlídejte, na co přesně narazíte a buďte opatrní, protože ne všechno musí být uvedeno správně. Kdybych byl paranoidní, tak bych řekl, že Hlídač smluv zkresluje informace a snaží se je prezentovat tak, aby vypadaly pro stát co nejhůře. Také by šlo říct, že si prezentací verzí smluv jakožto samostatných smluv vylepšuje statistiky. Paranoidní ale nebudu a tak doufám, že výše uvedené není záměr, ale je to způsobenou například nedostatečnou analýzou, chybou, nebo špatnou interpretací dat, ať už na jakékoli straně, včetně mé. 

Budu jen rád, pokud se to vše rozumně vysvětli a ideálně na Hlídači smluv upraví tak, aby informace srozumitelné, přehledně a pravdivě podané pro kohokoli, bez dalšího zkoumání. Princip Hlídače se mi libí, protože tak máme další kontrolu nad našimi smlouvami, které chceme mít v pořádku, ale musí hrát fér.

Výše uvedené skutečnosti vychází jen z mých informací, které jsem zjistil při zkoumání Hlídače smluv a Registru smluv, takže některé vazby možná mohu vyvozovat špatně, protože neznám přesné algoritmy, jak Hlídač smluv funguje.

PS: Předpokládám, že to teď od Hlídače asi pěkně schytám, že všem ostatním je to zcela jasné a já jsem jen pěkně nechápající tupec :-).

středa 22. března 2017

Pomáhá psaní všemi 10 pro rychlejší práci na počítači?

Přemýšlím, zda se mám nebo nemám naučit psát všemi 10. V současné době píši cca 6 prsty, při psaní klasického textu se ani moc nemusím na klávesnici dívat. Myslím, že jsem celkem rychlý, ale nepíši správně. Nedodržuji žádnou výchozí pozici a klávesy nemačkám pokaždé stejnými prsty a psaní 10 by to určitě zrychlilo.

Proč tedy uvažuji, zda se má smysl učit psát 10? Většina mé činnosti na PC není čisté psaní textů, jako třeba tento příspěvek, ale jedná se z  50 % o programování a obecné práce s PC (hledání informací, e-mail, …). Dokumenty také píši, ale není to vrčení písmena za písmenem. Jsou to většinou analýzy IS, což jsou celkem specifické, strukturované texty, plné obrázků, tabulek, vazeb, nadpisů, seznamů. Přemýšlím, že bych se nakonec mohl zpomalit. Proč? Možných důvodů vidím několik:

  1. Při programování se zase tolik klasického textu nepíše. Hodně obsahu tvoří závorky, znaménka, lomítka a jiné speciální znaky, které se na CZ klávesnici nevyskytují. Ano, lze sice přepnout na EN, ale to je cesta do pekel. Zdržuje to a musíte si pamatovat, co máte aktuálně přepnuto, protože i při programování potřebujete diakritiku a trvalé přepnutí na EN při programování není možné. Speciální znaky lze psát přes pravý ALT, ale to porušuje zásady psaní pomocí 10, protože podle jednoho pravidla má při psaní velkých písmen klávesu SHIFT mačkat opačná ruka, než píše písmeno. Klávesa SHIFT je na klávesnici 2x, ale ALT funguje jen ten pravý.
  2. Při programování se používá celá klávesnice, včetně F kláves, Esc, kurzorových kláves, Ins, Del, PgUp, PgDown, časté jsou kombinace s ALT a CTRL. To vše při psaní 10 vytrhne ze základní polohy, do které by se ruce měly ihned po napsání znaku vrátit, takže byste s rukama pořád lítali tam a zpět a strašně se zdržovali. Porušovat pravidlo návratu do základní polohy zřejmě nejde, protože z této polohy jste naučeni na jednotlivé znaky (předpokládám, že psaní 10 funguje absolutně od výchozí polohy, ne relativně z libovolné polohy). Často je nutnost práce s myší, přestože se myš snažím minimalizovat, jak to jen jde (jsem velký příznivcem klávesových zkratek).
  3. Při psaní strukturovaného textu, jako jsou třeba analýzy, opět často rejdíte myší, taháte čáry, formátujete text, vytváříte tabulky a obecně provádíte činnosti, při kterých opět rukama lítáte o 106. Čistý text může tvořit odhadem 30 % činnosti při psaní takových textů.
  4. Samostatnou část tvoří časté připomínkování dokumentů. Psaní textu je při této činnosti málo, většinu času trávím lítáním po celém dokumentu, hledání vazeb a psaní krátkých komentářů 

Možná by k řešení této otázky mohl přispět nějaký software, který by monitoroval činnost uživatele a tvořil heat mapu kláves. Jenže tento software by musel brát v potaz právě ono zmiňované vyrušování při psaní. Prostá heat mapa nestačí, protože když napíši písmena A B C, ale mezi A a B musím provést nějakou rušící činnost, tak to výsledek značně zkreslí.

Co myslíte, má to tedy smysl? Zrychlí mě psaní 10, nebo mě bude naopak zdržovat? Zatím si myslím, že to moc smysl nemá, ale nechám se rád přesvědčit a budu vděčný za váš názor a zkušenosti.

středa 8. března 2017

Trable s výpisem o využití údajů ze základních registrů

... aneb zase něco ze života vrchního rady :-)

Datové schránky (dále DS) a základní registry (dále ZR), ať už si o těchto projektech myslíme cokoli, můžeme považovat za jedny z nejdůležitějších projektů v oblasti elektronizace státní správy a e-komunikace občana s úřady (EET opravdu za "první krok k rozsáhlé elektronizaci veřejné správy" nepovažuji).

Tyto dvě služby jsou propojeny a tak uživatelé DS automatizovaně 1x ročně obdrží datovou zprávu s výpisem o využití údajů z registru obyvatel (ROB pro fyzické osoby) a registru osob (ROS pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby), o čemž psal například Jiří Peterka na Lupě. Z této zprávy se dozvíte kdo, kdy a proč se na vás do registrů dotazoval. Příklad části mého výpisu:


Jako občan jsem z této funkčnosti nadšen, jako státní úředník již méně. Proč? Protože je problém v právě tom proč. Text uvedený v této položce zadává při vyhledávání úředník, nebo informační systém (IS) při automatizovaných dotazech, kterých je většina. Často se tam uvádí číslo jednací a podobné údaje. Příklad odesílaného dotazu:


To, co je v dotazu uvedeno v XML elementu DuvodUcel pak uvidíte ve výpisu. Nabízí se tedy otázka, co tam přesně mají úředníci psát, protože podle tohoto textu by pak měli být zpětně schopni zdůvodnit, proč daný dotaz zaslali. To je ale docela problém, protože jen podle čísla jednacího nemusí jít ani samotnému úředníkovi důvod zpětně přesně identifikovat, o tazateli nemluvě.

Nabízí se tedy řešení tam uvádět detailní popis. Tím by se zabily dvě mouchy jednou ranou - úředník by pak zpětně vždy přesně důvod věděl a dotyčná osoba by pravděpodobně ani dotaz nevznesla. Vypadá to lákavě, ale naráží to množství práce, které by bylo s takovým podrobným popisem spojeno. Na rovinu - tohle není reálné při množství odesílaných dotazů do ZR dělat, těch jsou tisíce denně, úředníci by psali většinu pracovní doby jen ona zdůvodnění. Délka té položky je stejně omezená, takže na nějaké romány tam místo není.

Scénář může být i ten, že jste v nějakém dokumentu obdrželi staré jméno, špatné rodné číslo, nebo že jste se překlepli při zadávání údajů při vyhledávání apod., takže jste si nechtěně sáhli na osobu, které se dané řízení přímo netýká. Vzpomeňte si po 2 letech, že pod č. j. 12346 jste olízli Pepu Doláka, protože jste hledali Pepu Boláka, který je uveden spolu s dalšími 10 osobami jako účastník řízení. Bez podrobného zápisu, který by trval 20x dlouho jak každé vyhledávání, nemáte šanci:
"Při kontrole návrhu na vklad V-987654/2017-987 se mi nezdálo uvedené rodné číslo a protože mohlo jít o podvod, tak jsem musel zkontrolovat ještě r.č. XXXXXXX (to ale uvést nemůžete) jiné osoby O1, případnou shodu na příjmení s O2 a také projít rodná jména osob O3 a O4. Naštěstí se ukázalo, že vše bylo v pořádku".
Tento důvod byte museli zadávat (a postupně díky pátrání rozšiřovat) u všech hledání k danému případu, takže by se jiné osoby dozvěděli o těch ostatních, přestože s případem nakonec neměly nic společného. Stejně by z toho moudré nebyly, naopak by se ještě více vylekaly.

Uvedu konkrétní případ, který se nám stal. Přišla nám od paní XY klasickou poštou žádost o zdůvodnění, proč jsme se na ni do ZR dotazovali:


Provedli jsme prohledávání účastníků řízení a logů za účelem objasnění dotazů. Vyhledávání nebylo úspěšné a navíc jsme zjistili, že paní XY byla v našem Informačním systému katastru nemovitostí (ISKN) vedena naposled v roce 2008 (dotazy byly provedeny v letech 2014 a 2016). Prostě záhada.

Nemohu uvádět extra podrobnosti a jen shrnu, že jsme opakovaně prohledávali logy, kterých není zrovna málo, vyměňovali jsme si korespondenci s tazatelkou a pak už i s Ministerstvem vnitra. Hodně přituhovalo, protože jsme díky komunikaci s třetími stranami nezvládali zákonnou lhůtu 30 dnů a naši nadřízení nejsou z jakéhokoli prodlužování této lhůty vůbec nadšeni (dle §71 Správního řádu musíme jednat bez zbytečného odkladu, max. 30 dnů, v odůvodněných případech až 60 dnů).

Po několika desítkách propálených hodin jsme nakonec poměrně komplikovaným způsobem zjistili, že jsme se neptali na paní XY, ale v rámci jednoho řízení na jejího potomka. Jenže MV při dotazu na potomka vrátilo i informaci o rodičích, na které máme také nárok. Takže z dotazu na paní XY se najednou mávnutím kouzelného proutku stal dotaz na AB a proto se nám ho nedařilo dohledat, tohle jméno se nikde v odeslaném dotazu nevyskytovalo.

Jako další perličku jsme zjistili, že MV informuje ve výpisu i o dotazech, které byly zadávány přes jejich WWW rozhraní a kde nemáte vůbec žádné informace o tom, co jste hledali, protože pochopitelně nemáte, na rozdíl od cesty přes ISZR, přístup logům. Museli byste si všechno někde ukládat, včetně kompletních výsledků (ruční kopií www stránek prohlížeče). WWW rozhraní se ještě občas musí používat, protože přes ISZR se díky vyhledáváním podmínkám, zatím nedá ke všemu dostat.
Pozn.: A bude hůře, protože ÚOOÚ prosadil, že pokud se při vyhledávání přes službu E05 nebude moci vrátit jednoznačný výsledek (jedna osoba), tak se nám nevrátí nic.

Přijali jsme opatření, že jsme minimalizovali dotazování přes WWW a současně do našich systémů integrujeme kompletní ukládání jak odchozí, tak příchozí komunikace, na úrovní přenášených XML dat (odchytáváme je v SOAP), abychom je mohli lépe prohledávat, včetně fulltextu. Nemusím asi vykládat, kolik to je dat, protože se dotazy dějí často opakovaně, díky automatizovaným procesům (zjišťování změn adres apod.).

Obdobné dotazy chodí stále a dovedete si asi už představit, kolik to zabere práce. Naštěstí nebývají tak komplikované, ale přesto dokáží řádně potrápit.

Prosba na závěr: věřte trochu prosím úřadům, že pokud se na Vás ptají, tak to není jen tak, z jejich libovůle, ale mají k tomu důvod. Alespoň naši úředníci mají práce dost a nemají čas a zájem si jen tak někoho pro zábavu "lustrovat".

PS: Pro odlehčení - soukromníci mají trable s EET, stát si vystačí sám se sebou :-)